„Než děti začnou mluvit, zpívají, než začnou psát, malují, sotva se postaví na nohy, tancují. Umění je nezbytná součást vyjadřování našeho lidství.” Phylicia RashadTaky si děláte radost tím, že bavíte sami sebe?
Já jo! A co řeknou ostatní je mi jedno. Radost z okamžiku, radost z něčeho nového, právě objeveného, radost z něčeho, co jsem vždycky chtěla dělat, ale „nešlo to” nebo „nebyl dostatek talentu”, je nad tím vším, je prioritou. Co si někdo myslí nebo moje domněnky, co by si někdo mohl myslet, že jsem třeba bláznivá nebo dětinská, nebo že to co dělám není dost dobré mě už nezastaví. Protože bavit sama sebe čímkoli co mám ráda, co mě těší, naplňuje, obohacuje, posunuje na jinou úroveň bytí, to je ryzí nezávislost na okolním světě. Je to něco, co se děje uvnitř mne, je mou podstatou, je mnou, bez posuzování. To co dělám není ohraničeno časem, věkem, schopnostmi, vzděláním, atd.
Probouzím, volám a uzdravuju své vnitřní dítě, svoji duši. A s dítětem je třeba si hrát, zapojit se, nechat se vtáhnout, ztratit se v čase. Nemyslím to tak, že bych se měla začít chovat jako dítě, stačí si přitáhnout tu esenci dětství, bezprostřednost, bezpodmínečnost, tu voňavost, lásku ke všemu a ke všem, to nadšení a energii! Pojďme si dovolit vidět a prožívat život očima dítěte. Nejdřív jen tak, pozorovat, nehodnotit, pak něco uvidět a jít to zkusit, jen tak, pro radost, neřešit kdo mě uvidí, co si pomyslí. Prostě udělat to a užít si to, naplnit svůj život prožitky, které zůstanou napořád, které uzdravují.
Zpívejme! Malujme! Tancujme! Blbněme si! Dělejme umění v jakékoliv formě, nelimitujme se, milujme se! Já jsem začala malovat (akryl, akvarel, tužka, uhel), korálkuju, vyrábím si šperky, tančím, před časem jsem chodila na hodiny baletu!!!, běhám, zdravím slunce, chodím na procházky, zahrádkařím, chodím pozorovat koně na pastvinu, lesní zvěř a les, sbírám byliny a vyrábím z nich obrazy, sázím kytky kde se dá a spoustu dalších věcí. A když něco uvidím a líbí se mi to, chci to zkusit taky! Nedělám nic zvláštního a přitom je to pro mě nevšední. Napište, co děláte jen tak pro sebe, prozraďte, kde se ztrácíte v čase a jste zase dětmi, jste jen vy a vaše duše v plném vědomí.
Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty
Zdravím a děkuji. Moc hezké, nádhera…. krásné hravé dny Milan
I já děkuji Milane 🙂
Milá Marky, děkuji za sdílení, moc mě potěšilo. Mám to v poslední době podobně – raduji se ze všeho, na vše se těším a cítím se šťastná. Je fajn vědět, že je nás takových víc. Moc lidí okolo to tak nemá, někdy je mi až hloupé říct, že se mám skvěle. Také mi dělá radost příroda, pohyb, zvířata, přátelé, kreslení , malování, otužování – voda, zdravé jídlo, dýchání… Život je krásný. Mějte se všichni báječně.
Děkuju Ditulenko, mám radost, velkou radost, myslím, že čím dál tím víc lidí si uvědomuje, že je třeba myslet na sebe, že to není sobectví, ale že je to nutnost, milovat se, radovat, dělat hezké věci a naplňovat život prostými věcmi. Protože to co děláme pro sebe, děláme i pro ostatní 🙂
Zdravím Marky, taky zkouším kde co, s dětmi když byly malé jsem zkoušela keramiku, později drátkování, korálky, na vánoce, velikonoce přírodní věnec na dveře, letos novinka malování podle čísel – tak to byla bomba, strašně mě to chytlo. Teda na podzim jsem začala s SCD a to mě chytlo snad nejvíc. S každým vyzkoušeným receptem, jsem byla a jsem nadšenější. Nikdy jsem nenapekla tolik dobrot jako teď, a při původním stravování by mě ani nenapadly takové super varianty. Takže díky Marky za recepty.
Hani, to mě moc těší, mě taky baví na SCDčku právě to nové a nové, protože mě celkově nikdy nebavilo vařit pořád stejné recepty dokola, v tomhle jako melancholik selhávám a projevuje se můj skrytý sangvinik experimentátor, kterej se těší jak to dopadne a jakou udělá radost mlsným jazýčkům kolem sebe 🙂
Keramika by se mi taky líbila, určitě je na řadě na mém seznamu 😉 Malování podle čísel neznám, to si musím zjistit co to je! 🙂 Ať se daří 🙂
Ahoj Marky mam něco podobného mam malou zahrádku a v ni kouzelnou pohádku na vse strany kam se kouknu něco na mne číhá tam růžičky tam stromecky ovocné tam rybiček budou take papričky a rajčata a take odpocivanicko to je pro mě důležité mějte se moc fajn a hlavně to zdravíčko pa Alca
A pejsánek :))))) Ahojky Ali!
Plne s tebou súhlasím Marky ? krásne si to popísala a keďže máme doma dve malé deti, sú mi veľkou inšpiráciou. Tiež som si kedysi hovorila, keď sa stane to a to začnem s tým a tým.. Samé podmienky a odklad na neviem kedy. A to som zmenila a plním si sny už teraz! Začala som sa učiť hrať na klavíri, a je to úžasné!! ?❤️ Robím veci ktoré chcem a nie musím.. Síce ešte je ich zopár, ale pooodstatne menej ako kedysi. Želám všetkým ľuďom aby znova objavili svoje vnútorné dieťa a nasledovali ho. Život je rýchly na musím a potom ✨
To je ono!!! 🙂 Krása, hra na klavír 🙂 Jooooo! 🙂 tak to má být 🙂 Zdravím Tě Verčo!