„Člověk přestane být člověkem, jako přestal být akát akátem…“
Václav Rathauský o projektu „Biosféra 2.0″…
Za nás naprostý souhlas :-)
Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Uzdravte se jídlem




6 replies to "Ven ze skleníku"
Pravda pravdoucí a často vyzkoušená
Tak trochu nám v tom ovšem dělá binec želva obrovská. Ta se sotva hýbe a dožije se i 200 let. 😄 To samé lenochod. Taky se hýbe málo a pomalu a dožívá se venku na svobodě 20 let a v zoo 30-40 let… a nejstarší se v zoo dožila 50 let. 😉 To jen tak pro uvolnění 😃, jsou vyjímky. Člověk k nim ale s velkou pravděpodobností nepatří. 🤭
A on tu želvu někdo vytrhl z jejího přirozeného prostředí a snaží se jí umístit kam nepatří? A nebo ji někdo nutí běhat v želvím závodě? :D Teď jsem si to představila :D
Ano, vidíme to každý den. A já přidám opačný příklad ke koníčkovi Tavernovi.
Dnes byla zamračená neděle, na únor celkem teplo, asi 8 stupňů, trochu foukalo a do toho lehce poprchávalo. Původně jsme chtěly s kamarádkou stříhat stromy, ale rozmyslely jsme si to. Odložily jsme střih na úterý, kdy má svítit sluníčko, přeci jen ruce budou několik hodin venku a teploty mají klesnout. Ale, doma jsme nezůstaly a šly aspoň ven, s pejskou Lili na prochajdu. Jsme nepromokavé!!! :)
A jen co jsme vyšly cestou k lesu, potkaly jsme souseda s vnoučátky. Kdepak otužování, nic takového, jeli autem. Soused přibrzdil, stáhl okénko a hezky jsme se vzájemně pozdravili. Dozvěděli jsme se, že zrovna jedou z lesa, že se byli podívat na zvířátka, holčička držela dalekohled. Já nechci vůbec hodnotit jak to soused dělá, to mi nenáleží a není to moje věc, jen popisuji situaci. Možná se báli, že se rozprší a přesto se chtěli jet podívat ven do lesa autem, možná některé z dětí bylo nachlazené, nevím.
No, s kamarádkou jsme se na sebe podívaly a šly dál, nechaly to plavat, proč to řešit, každej to máme jinak. A cestou zpátky jsem kamarádce četla o projektu Biosféra 2, příspěvek pana Rathauského. A ona na mě koukala a mrkala, a usmívala se, a že je to nádherný, že je to tak. Ušly jsme pár kroků a začala se hurónsky smát a říká, „Já se musím prostě smát, když přemýšlím o tom co jsi mi právě přečetla v souvislosti se sousedem v autě s dětmi, jedoucí pár metrů do lesa na „procházku“.
Ono se to všechno projeví. A vlastně se už projevuje, ten nedostatek pohybu, častá nemocnost, atd.
Na nás není posuzovat druhé, jen jsem to uvedla jako příklad. Co je na nás? Dělat věci dobře, žít a dělat pro dobro, inspirovat druhé a nechat je, aby se sami mohli učit, a i kdyby to bylo chybou. Protože i to je možnost a není na tom nic špatně.
Takže, pojďme se nechat inspirovat a dělat dobré věci a nebo jak chcete, učit se s chyb :) Marky
Vaša stravovanie je úžastné , keď prídem môj manžel na Slovensko,tak budeme vaši kliety mi dvaja z manželom. Ja vás už dávno poznám … teším sa že ste taký mudri ľudia pomáhať aj iným ľudom. Za tial vám
Gratulujem vo všetkom, moji dráhy priatelia.
Děkujeme velmi pěkně! těšíme se s Vámi, milá Macka :)