Jaká je vaše míra tolerance? A je to pro vás dobře, když jste schopni někoho nebo něco tolerovat? A jak se vám to vrátí?
Podívejte se na náš příspěvek a napište nám svůj názor :-)
Prosím TOLERUJTE zhoršenou kvalitu zvuku v počátečních 30 vteřinách :-) :-) :-)
 

PŘEPIS VIDEA ZDE

Ahoj, tady je Radek, zdravím vás.
Inspiraci k dnešnímu videu jsem našel u jednoho blogera, který si říká Dajw. Jeho příspěvek pojednává o toleranci. Tolerance patří mezi řadu slov nebo pojmů, dá se říct i emocí, která bývá často mylně vykládána, pochopena. Takových podobných pojmů je celá řada, tak například sobectví. To je také velmi často mylně vysvětlovaný termín. Znamená většinou něco špatného, má negativní konotaci. Představujeme si někoho, kdo je do sebe zahleděn, na nikoho nebere ohledy, neumí dávat, jenom bere, a podobně. Ovšem slovo sobectví se dá vysvětlit i jinak, když to vezmeme do písmenka, jako „sobě cti”. Díky tomu dostává sobectví naprosto odlišný význam, nádech. Dá se chápat, že nejdříve ze všeho ctím sám sebe, což si myslím, že je správný pohled na život. Nejdříve potřebuji dostat já, abych měl z čeho rozdávat.
Vraťme k toleranci. Často bývá toto slovo chápáno jako něco vznešeného, slýcháváme ho ve spojení vzájemná tolerance, bereme to jako něco pozitivního. Když se na to ale podíváme z hlediska prožívání, z hlediska emocí, tak se dostáváme k tomu, že jestliže někoho toleruji, tak jsem ve stavu, kdy mě to nedělá dobře, mám nepříjemné pocity. Ale protože toleruji, jsem ochoten to nějak snášet, dělám to pro druhého. Například, jestliže se ke mě někdo chová špatně, tak i když mě to ubližuje, jsem ochoten to přejít, tolerovat to. Když se nad tím zamyslím z této stránky, tak si nemyslím, že tolerovat někoho nebo něco je dobrá věc. Pokud tolerujeme, snášíme to pouze navenek, uvnitř ale nechováme dobré pocity, nejsme sami se sebou v rovnováze a v souladu. Jsme sice vznešení k druhému člověku či k okolí, tolerantní k situaci, ale uvnitř sebe jsme v negaci, v odporu, v nesouhlasu. Takovéto stavy, když navíc trvají dlouhodobě, mohou přinést nerovnováhu do našeho těla. Ta vede k vychýlení z jeho řádu a může způsobit následné onemocnění. Tím nám tělo dává na vědomí, že mu vadí tento stav, že mu vadí tato tolerance a snášení nevyhovujícího. Tělo zkrátka nechce a nemůže tímto způsobem již dále fungovat. Ze vznešeného slova tolerance najednou máme slovo, emoci, která na nás může působit velmi negativně.

A jaké slovo použít či nahradit? Existuje jedna možnost jak v prostředí, které nám nevyhovuje nebo člověkem, který na nás nemá dobrý vliv, být ve zdraví. Je třeba dostat se do stavu „umožňování”. Umožníme osobě, aby byla taková jaká je, žila tak jak žije, aby se dotyčný choval tak jak se chová. Necháme situaci, aby proběhla tak jak probíhá, nerovnáme ji podle sebe, podle svých očekávání a představ. Ovšem, nenecháváme to všechno dojít přímo k nám, dovnitř, nenecháme si tím nabourat naši rovnováhu, nejsme v emoci. Umožnění dovolí na situaci, ve které se nacházíme nereagovat, nechat věci být, nevměšovat se. Tomu se také říká umění umožňování.

Určitě je třeba trošku potrénovat. Je třeba jisté praxe než se k takovému pojímání situace, k takovému stavu umožňování dostaneme, ale podle mě je to jedna z mála věcí, která stojí za to, abychom jí věnovali trochu úsilí, práce. Pokud se vám dostane umožňování do krve, tak pak ve výsledku ať se děje co se děje, nemají na nás okolní situace či druzí lidé zhoubný vliv. Nevyvádí nás z rovnováhy, nevyvolávají v nás negativní emoce. Naše tělo se následkem toho neoslabuje, tudíž neexistuje potřeba těla upozornit nás na to právě prostřednictvím nemoci.
Tolerance není až tak vznešená vlastnost, řekl bych že vůbec. Řekl bych, že je to jedna z nejhorších vlastností, které si člověk může osvojit. Naopak umožňování nám dovoluje, abychom někoho nebo něco přijali i v případě, že to není náš šálek čaje, a zároveň se u toho cítili dobře. Asi už chápete, že soulad, rovnováha, jsou klíčové vlastnosti, a že stojí za to se trošku namáhat a dopracovat se k jejich každodennímu používání. 

 


Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty