Jak moc jsou pro naše zdraví důležité správné bakterie v našich střevech asi není nutné zdůrazňovat… Proto vám přinášíme jednu zajímavost, která je zcela v souladu s SCD principy a dává tušit, že už takové informace přestanou být veřejným tajemstvím :-)

PŘEPIS VIDEA ZDE

Ahoj, tady je Radek. :-)
Dnes mám pro vás jednu zajímavost, kterou jsem objevil na internetu.
Jedná se o to, že američtí vědci zjistili, neee, to není ten fór z minula, tentokrát skutečně američtí vědci něco zjistili. Mě ta informace přijde zajímavá a rád vám o ní něco povím.
Jedná se o to, že jedna bakterie může zvrátit symptomy autismu. V souvislosti s tím bych vám chtěl říct i o probiotikách, která jsem nedávno objevil na našem českém trhu. SCDéčku vyhovují, jsou postaveny pouze na celulóze, nemusí se skladovat v ledničce, a obsahují hodně kultur, které jsou pro nás zajímavé. Já se tedy do toho pustím.


Američtí vědci zjistili, že jedna bakterie může u myší (testovali to v laboratorních podmínkách), zvrátit symptomy, které jsou podobné autistickému chování. Přišli na to tak, že se zabývali takovým tím rozhodovacím systémem, řekněme vnitřním vedením, o kterém často mluvím, které má každý člověk.
To znamená, když se dostanete do nějaké nové situace, nebo někdo po vás něco chce, tak první co promluví je břicho, máte takový ten pocit, příjemný a nebo naopak nepříjemný, víte co máte udělat. Jenomže my se tím většinou neřídíme, protože v dnešní době je spousta dalších aspektů, které rozhodnou. Sami vědci říkají, že spousty studií dokazují, že rozhodovat se tím „břichem” je dobrý nápad, je to ta první dobrá, a ta je vždycky nejlepší. Na základě toho se (z posbíraných dat lidí a primátů) začali zbývat složením mikroflóry, tím jak dalece střevní kultury ovlivňují naše jednání, naše rozhodování. A v této souvislosti zjistili docela zajímavé poznatky. Jak u lidí tak u primátů, tak obézní matky, které přivedly na svět dítě, mládě v případě primátů, měli nižší počet kultur ve střevě, měli problémy se zažíváním, trpěli podobným problémem.
No a my už z SCDéčka víme, taky díky Elaine Gottschall a její sestře Pamele Ferro, která se zabývala autistickými dětmi, že autistické děti nebo lidé postižení autismem mívají ve velkém procentu přemnožené střevní bakterie. Jsou to ty, které nám zrovna neprospívají. No a pokud se dají střeva do pořádku, tak to velice pomáhá. Tento výzkum je velice blízko tomu, co známe už z SCDéčka. Řekl bych, že jsme o něco dál než ti američtí vědci, když tohle víme.
Experiment na myších se zakládal na tom, že si vychovali obézní samičky, které krmili velice tučnou, vysokokalorickou stravou, a potom je přivedli do jiného stavu. Měli samozřejmě kontrolní skupinu, která byla krmena normální stravou. Zjistilo se, že skupina, která se narodila těm obézním samičkám, tak je na tom skutečně mnohem hůř co se týká počtu kmenů. Chybí tam lactobacillus reuteri, který se stará o tvorbu oxitocinu. Ten má vliv na naše sociální chování ve společnosti, na spoustu dalších věcí, a také na chování, které u myší připomíná autismus. Jak se to poznalo? Myši se chovali velice podobně, ve skupině dalších měli problémy, objevilo se u nich takové to repetitivní chování, zahrabovali nějakou kuličku stále dokola. A když myši dali dohromady do jedné klece, tedy ty které se narodili obézním samičkám a měli ten problém, s těmi zdravými, narozenými normálně živenými samičkami, tak se jejich chování začalo postupně upravovat. Jak je to možné? No myši požírají vlastní trus, a tím, že byli v jedné kleci, požírali trus vzájemně a mikroflóra se spravila, doplnili si kmeny, které jim chyběli. Samozřejmě to zkoušeli i jiným způsobem, dodávali to myškám do žrádla, a problémy vymizely. Je to velice zajímavá věc, a nezapomněli uvést, že je třeba dál to studovat, zkoušet a testovat.
Ovšem, my už víme z SCDéčka o co jde a tak to můžeme pro sebe využít. Nejen lactobacillus reuteri by mohl pomoci, a nejen lidem postiženým autismem a podobně. Můžeme pro sebe využít i ta probiotika, ta správná probiotika.

A tím se dostávám k druhé polovině tohoto příspěvku, k probiotikům, které jsem objevil na našem trhu. BIOKULT 14. Proč jsou zajímavá? Protože obsahují 14 různých kultur, které nejsou hlavně lactobacilly, ale jsou to i kultury, které najdeme například v hlíně. Jak říkal správně pan Zajíček, pračlověk asi těžko choval krávu, odkud by tedy ten laktobacillus vzal? Jeho Střeva byla osídlena kulturami z hlíny, těžko si umýval všechno co našel než to snědl. A právě tady ty kmeny obsahují probiotika Biokult 14. Preparát je postaven na celulóze, nejsou v něm další nevhodné ingredience. Není jej třeba skladovat v ledničce, tím je pro nás zajímavý.
S panem Zajíčkem jsme se domluvili, aby jste ho nemuseli shánět po všech čertech, po lékárnách, že ho bude prodávat ve svém e-shopu. odkaz vám dávám pod video.
V této souvislosti bych chtěl upozornit na jednu důležitou věc, že pokud naskočíte na SCD a začnete s uzdravováním pomocí SCD výživy, je dobré začít užívat probiotika až tak po 2 měsících na SCD, aby střeva měla prostor k regeneraci. Po 2 měsících můžete začít užívat Biokult 14, a to pouze 1 denně. Pro mnoho lidí to bude možná lepší volba než příprava 24h SCD jogurtu, kde není těch kultur tolik. V probiotikách jsou kultury pro osídlení střeva daleko zajímavější.
Pod videem najdete ještě zdroj a překlad článku, takže se můžete na ty informace podívat sami.

Budeme rádi za jakoukoliv reakci, rádi vás posloucháme, necháváme se vámi inspirovat.
Mlsejte a buďte zdrávi.

 

Odkaz na probiotika „Bio-kult 14“ v e-shopu pana Zajíčka zde:
KLIKNĚTE PRO PŘECHOD DO E-SHOPU PRO-ZDRAVÍ-AZ

Doplňující informace: Lactobacillus Reuteri není přítomen v produktu Bio-kult 14, chcete-li ho nasadit,  hledejte ho samostatně, například od firmy Bio Gaia.

Článek ze serveru Arstechnica.com

Jedna střevní bakterie odvrací u myší symptomy podobné autismu…
Důkazem síly spojení střev, břicha a mozku je, že potrava obohacená vhodnými bakteriemi zlepšuje chování u myší.

Když se člověk rozhoduje, vyplatí se dát na svůj první pocit, který cítíme právě v břiše. Že je to skutečně dobrý nápad, potvrzují i různé odborné studie. Dokonce by nám to mohlo pomoci vyhnout se poruchám vývoje naší nervové soustavy.
Bakteriální kontrola mysli je sice nadsázka, ale jedna obyčejná bakterie může sama zcela zvrátit rozvoj stavu podobného autismu u myší, tvrdí to vědci v časopisu Cell.
I když výsledky této studie ještě nejsou aplikovatelné pro člověka, minimálně lze říci, že upozorňuje na sílu spojení mezi mozkem a trávící soustavou, také známé jako osa břicho-mozek.
Pokud další výzkumy na zvířatech a testy na lidech budou přinášet podobné výsledky, mohlo by to znamenat, že léčba neurologických onemocnění by mohla být řešena pouze zavedením vhodné výživy.

Celá studie započala propojením dříve zjištěných informací. Epidemiologická data ukázala, že děti s vyšším rizikem autismu se narodily matkám trpícím obezitou. Na základě lidských studií a studií na primátech je mateřská obezita také spojena se změnou střevní mikroflóry u potomků. A v neposlední řade, lidé s autismem často trpí gastrointestinálními problémy spojenými právě s přemnoženými nepřátelskými střevními kulturami.
S těmito a dalšími dosud známými fakty, které se v tomto směru objevují, vědci polemizují o tom, že střevní mikroflóra, která není v rovnováze, zcela určitě hraje velkou roli ve vývojových poruchách, jako je autismus.
Pro ověření teto hypotézy vědci vytvořili proceduru, díky které myší samičce způsobí obezitu. Krmivo bylo složeno z velmi tučných a kalorických složek. Pak nechali tyto samičky pářit a vrhnout mláďata. Mnohá těchto mláďat, která vyrostla na běžné stravě za normální váhy, prokazovalo chování podobné autismu. Například averzi vůči ostatním myším v jejich kleci, úzkost a repetitivní chování. Myši třeba opakovaně zahrabávaly kuličky.
Vědci dále zkoumali střevní mikroflóru myší a zjistili u nich nižší počet bakteriálních kmenů, oproti myším narozeným samičkám bez nadváhy. Velmi zredukován byl například kmen Lactobacillus reuteri, bakterie známá schopností zvyšování hladiny oxitocinu, hormonu, který ovlivňuje právě chování ve společnosti, úzkost a také autismus.
Nebylo tedy překvapením, že myši s těmito symptomy měly méně neuronů, které jsou zodpovědné za tvorbu oxitocinu. Dále při sociálních interakcích měly slabší odezvu v mozkových obvodech spojených s odměnou.
Když mláďata obou skupin sdílela společnou klec, jejich chování se po čase upravilo. Vědci se domnívají, že důvodem je změna ve složení jejich mikroflóry. Myši totiž vzájemně konzumují svůj trus a tím pádem sdílí svoje střevní kultury.
Když byla postiženým myším potrava obohacena o L. reuteri, jejich sociální problémy zcela zmizely a hladina oxytocinu a signály odměn se vrátily do normálu. Úzkost ovšem zcela nevymizela.

A klasická poznámka nakonec… Tato studie musí být opakována, a je třeba mnohem více výzkumu na lidech, než bude možné tyto poznatky využít v praxi. Vědci zatím také nevědí, jakým způsobem L. reuteri přesně ovlivňuje hladinu oxytocinu. Nicméně výzkum je důkazem konceptu, že vhodná výživa a probiotika mohou uzdravovat neurologické poruchy a mnoho dalších nemocí.

Přeloženo z originálu:
http://arstechnica.com/science/2016/06/probiotics-on-the-brain-one-gut-microbe-reverses-autism-like-symptoms-in-mice/

Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty