Přišel den, kdy lednice byla téměř prázdná – 1 feferonka, 1 balíček řapíkatého celeru a 2 šalotky. Tudíž nadešel čas jít si koupit něco dobrého k snědku, protože ze zbylých „kousků” se už opravdu nic připravit nedá. Jedině snad, kdybych použila kouzelné slůvko „abrakadabra” 🙂 U nás doma se jídlo zásadně nevyhazuje, všechno umíme krásně spotřebovat. Možná také proto, že nakupujeme pro přípravu našich SCD a RAW dobrot vždy čerstvé a kvalitní suroviny.
No zkrátka, středa dopoledne byl náš den. Znáte to, všední den, málo lidí mezi regály, a tak jsme vyrazili. Byl to nákup jako každý jiný, přesně víme co kde mají, protože od té doby co jsme na SCD se pohybujeme pouze po vybraných souřadnicích, a já i Radek víme, kam přesně jít, co vzít a dát do košíku. Prostě jakmile se naučíte nakupovat, nejen že strávíte v obchoďáku daleko méně času, ale navíc zjistíte, kolik zbytečných potravin v regálech je. Jsou to tuny produktů, které jsou jen byznys a nic dobrého člověku nepřinesou, bohužel.
Nejvíce času trávíme v sekci s ovocem a zeleninou – to platí v zimní období, v létě nakupujeme zásadně u farmářů na trzích. Dokážete si asi představit, jak vypadá náš koš 🙂 A pak už pěkně rychle k pokladně. Za kasou seděla paní, kterou jsme v obchodním domě, kde už léta nakupujeme, ještě nikdy neviděli. Pozdravili jsme se, a začali vykládat zboží na pojízdný pás. Když paní viděla, co se k ní na pásu blíží, utrousila: „Jéééé, tolik ovoce a zeleniny, to pak budete určitě zdraví!” My jsme se na sebe podívali a Radek odpověděl: „Ale my už zdraví JSME!!!” 🙂
Od té chvíle si nás začala bedlivě prohlížet, přemýšlela, a pak se mě zeptala: „ A co budete mít třeba dnes k obědu? A já jí na to odpověděla, že jí napíšu adresu, kde se všechno dozví. Bohužel jsme u sebe neměli vizitky, což uznávám, že byla docela chyba. Přerušila markování, a pustila se do hledání tužky a papíru, což se pro ni stalo evidentně důležitější než pokračovat ve své práci. Napsala jsem jí naši internetovou adresu, spokojeně si ji založila a pokračovala. Mezi tím, co jsme zboží nakládali zpátky do vozíku, jsme jí stihli vysvětlit, jak bude štíhlá, zdravá, krásná a plná energie. Náš rozhovor poslouchala další zákaznice, a přidala se do hovoru s vlastní zkušeností s českým salátem, ten s tou špičkou říkala, který má moc ráda, a že jí to dneska krásně myslí, tělo funguje jak nikdy předtím a že je plná energie – předtím jsem jí totiž stihla vysvětlit, že raw food – živá strava a SCD mají blahodárný vliv na mozek.
Měla velkou radost, že jsem jí potvrdila její vlastní zkušenost, a hned si také řekla o adresu našich stránek. Paní pokladní opět přerušila práci, našla další kousek papíru a i s tužkou ho zákaznici podala. Bylo zajímavé, že v narůstající frontě nikdo nereptal, spíše všichni pozorovali, co to u pokladny probíráme. Pokladní spokojeně uznala, že to asi funguje, s poznámkou, že moc krásně vypadáme 😀
Víte, dřív jsme měli tendenci všem lidem vysvětlovat, jak se uzdravit, jak jíst, jak vařit, jak být krásní a štíhlí, protože euforie z uzdravení nám nedovolovala nechat si to pro sebe. Dnes ale víme, že to byla chyba. Nemá smysl nikoho přesvědčovat ani nutit do SCD, i když je očividné, jak moc by to potřeboval. Jediné co můžeme, je INSPIROVAT. Inspirovat svým příběhem, svým životem, tím jak vypadáme. A to se dnes povedlo maximálně 🙂
Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty
Moc pěkně napsaný článek, hezký příběh ze života. Palec nahoru;-)
Děkuji pěkně, sice to byl trochu porod, ale musela jsem o tom napsat…byl to velký dojem pro nás oba, a taky nás to ovlivnilo v naší další aktivitě..
Od slečny spisovatelky si toho velmi ceníme! 🙂