Sami sobě „chodící reklamou” :)

Přišel den, kdy lednice byla téměř prázdná – 1 feferonka, 1 balíček řapíkatého celeru a 2 šalotky. Tudíž nadešel čas jít si koupit něco dobrého k snědku, protože ze zbylých „kousků” se už opravdu nic připravit nedá. Jedině snad, kdybych použila kouzelné slůvko „abrakadabra” :) U nás doma se jídlo zásadně nevyhazuje, všechno umíme krásně spotřebovat. Možná také proto, že nakupujeme pro přípravu našich SCD a RAW dobrot vždy čerstvé a kvalitní suroviny.
No zkrátka, středa dopoledne byl náš den. Znáte to, všední den, málo lidí mezi regály, a tak jsme vyrazili. Byl to nákup jako každý jiný, přesně víme co kde mají, protože od té doby co jsme na SCD se pohybujeme pouze po vybraných souřadnicích, a já i Radek víme, kam přesně jít, co vzít a dát do košíku. Prostě jakmile se naučíte nakupovat, nejen že strávíte v obchoďáku daleko méně času, ale navíc zjistíte, kolik zbytečných potravin v regálech je. Jsou to tuny produktů, které jsou jen byznys a nic dobrého člověku nepřinesou, bohužel.

image (4)Nejvíce času trávíme v sekci s ovocem a zeleninou – to platí v zimní období, v létě nakupujeme zásadně u farmářů na trzích. Dokážete si asi představit, jak vypadá náš koš :) A pak už pěkně rychle k pokladně. Za kasou seděla paní, kterou jsme v obchodním domě, kde už léta nakupujeme, ještě nikdy neviděli. Pozdravili jsme se, a začali vykládat zboží na pojízdný pás. Když paní viděla, co se k ní na pásu blíží, utrousila: „Jéééé, tolik ovoce a zeleniny, to pak budete určitě zdraví!” My jsme se na sebe podívali a Radek odpověděl: „Ale my už zdraví JSME!!!” :)
Od té chvíle si nás začala bedlivě prohlížet, přemýšlela, a pak se mě zeptala: „ A co budete mít třeba dnes k obědu? A já jí na to odpověděla, že jí napíšu adresu, kde se všechno dozví. Bohužel jsme u sebe neměli vizitky, což uznávám, že byla docela chyba. Přerušila markování, a pustila se do hledání tužky a papíru, což se pro ni stalo evidentně důležitější než pokračovat ve své práci. Napsala jsem jí naši internetovou adresu, spokojeně si ji založila a pokračovala. Mezi tím, co jsme zboží nakládali zpátky do vozíku, jsme jí stihli vysvětlit, jak bude štíhlá, zdravá, krásná a plná energie. Náš rozhovor poslouchala další zákaznice, a přidala se do hovoru s vlastní zkušeností s českým salátem, ten s tou špičkou říkala, který má moc ráda, a že jí to dneska krásně myslí, tělo funguje jak nikdy předtím a že je plná energie – předtím jsem jí totiž stihla vysvětlit, že raw food – živá strava a SCD mají blahodárný vliv na mozek.
Měla velkou radost, že jsem jí potvrdila její vlastní zkušenost, a hned si také řekla o adresu našich stránek. Paní pokladní opět přerušila práci, našla další kousek papíru a i s tužkou ho zákaznici podala. Bylo zajímavé, že v narůstající frontě nikdo nereptal, spíše všichni pozorovali, co to u pokladny probíráme. Pokladní spokojeně uznala, že to asi funguje, s poznámkou, že moc krásně vypadáme :D

Víte, dřív jsme měli tendenci všem lidem vysvětlovat, jak se uzdravit, jak jíst, jak vařit, jak být krásní a štíhlí, protože euforie z uzdravení nám nedovolovala nechat si to pro sebe. Dnes ale víme, že to byla chyba. Nemá smysl nikoho přesvědčovat ani nutit do SCD, i když je očividné, jak moc by to potřeboval. Jediné co můžeme, je INSPIROVAT. Inspirovat svým příběhem, svým životem, tím jak vypadáme. A to se dnes povedlo maximálně :)

Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty