Ráda bych vás seznámila se základními a přesto pro nás velmi důležitými informacemi o tom, jak se dělí SACHARIDY.
Většina z nás si tento pojem spojuje se slovem „cukry”, což je velmi nepřesný a matoucí název. „Cukry, a?“
A pak dostávám v e-mailech či zprávách ofocené etikety, kde se ptáte: „a mohu to jíst, když jsou tam ty sacharidy!!!!!????”
I na konzultacích je téma sacharidů často probíráno.

Abychom se vyznali a nechybovali, potřebujeme znát JAKÉ sacharidy jsou v jídle obsaženy, protože sacharidy se vyskytují téměř ve všem. Pokusím se udělat vám v tom jasno a věřím, že si pak pro sebe budete umět vybrat ty správné.
Speciálně pro uzdravování pomocí SCD je třeba umět rozlišovat o jaký druh sacharidu jde, zda je vhodný či nikoli.
Nebojte se, budu stručná, výstižná, nebudu vás trápit chemií a vzorci, ale pojmenuji a popíšu je tak, aby jste si svoje uzdravování zbytečně nekazili. Radek často říká, pokud se pro SCD rozhodnete, je třeba dodržovat ho „fanaticky“, jinak nebude fungovat.

Jak dělíme sacharidy.
Sacharidy bývají nazývány též glycidy, zastarale a chybně uhlovodany nebo karbohydráty.
Jsou děleny na monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy), a polysacharidy.
Velmi důležitá informace, pro SCD uzdravování jsou vhodné pouze MONOSACHARIDY,
a těmi začnu.

=MONOSACHARIDY
– jsou tvořeny jednou cukernou jednotkou, někdy jim říkáme rychlé cukry, dělíme je na:
a/ aldózu, sem patří například glukóza, allóza, deoxyribóza, galaktóza, glukóza, glyceraldehyd, manóza, ribóza, xylóza
b/ ketózu, sem patří například fruktóza, ribulóza

=OLIGOSACHARIDY
– jsou tvořeny dvěmi až deseti cukernými jednotkami, dělíme je na:
a/ disacharidy jsou tvořeny 2 cukernými jednotkami, např. sacharóza (řepný cukr), maltóza (sladový cukr), a laktóza (mléčný cukr)
b/ trisacharidy jsou tvořeny 3 cukernými jednotkami, sem patří např. rafinóza.
c/ tetrasacharidyjsou tvořeny čtyřmi cukernými jednotkami, atd.

=POLYSACHARIDY
– jsou tvořeny více než 10 cukernými jednotkami, říkáme jim komplexní, složené sacharidy
– patří sem škrob, glykogen, celulóza, chitin, heparin, inulin.

Koho by toto téma zajímalo z širší perspektivy, dá se samozřejmě vyhledávat. Můžete se podívat na wikipedii (Sacharidy – Wiki) a přidané odkazy, můžete jít ještě dál. Zajišťujte si však kvalitní zdroje, protože na stránkách zabývajících se zdravím přímo od expertů se můžete dočíst, že např. disacharidy jsou jednoduché cukry!!! :)

A jak je to s etiketami na výrobcích? To jsou hádanky samy o sobě. Na etiketě se píše: sacharidy, z toho cukry. „Co znamená z toho cukry?“ Už výrobce vnáší do informace dost nejasností. My se ptáme, „Jaké cukry?“ „Jaký druh sacharidu to je?“ V naprosté většině ty „cukry“ znamenají monosacharidy. Pokud nenajdeme potravinu v seznamu co ANO/NE – najdete zde, je třeba pohledat v tabulce výživových hodnot (Nutriční hodnoty potravin EN nebo Nutriční hodnoty potravin DE, EN).
Buďte při svém hledání bdělí nebo se nás ptejte, rádi odpovíme :-)

Pár informací o dextróze a fruktóze.
Jak to, že je dextróza jednoduchý cukr a přitom na SCD nevhodný? Je třeba vidět věci, které jsou sice skryté, ale pouze do chvíle, než se začneme zajímat nad tím jak to ve skutečnosti je.

Problém dextrózy spočívá v tom, že se prodává a využívá ve formě granulí. Dextróza obsažena v komerčních produktech není čistá dextróza, není stejná jako jednoduchý cukr nacházející se v ovoci a v medu.

Protože se však dextróza vyrábí komerčně z kukuřičného škrobu, zjistilo se, že produkt je směsí mnoha cukrů: polysacharidů s krátkým řetězcem, a trisacharidů a disacharidů. I přesto je stále tento cukr označován jako dextróza což právě způsobuje lidem zmatek. Navíc každý takto extrahovaný cukr se ve střevech chová různě, jinak než cukr v samotné potravině, přirozený cukr. Jako když si dáte třeba jablko. Pokud posvačíte jablko, kde je fruktóza, glukóza, je to v pořádku, ale pokud ten cukr bude uměle vytvořen, extrahován, a dá se do procesovaného jídla, už se chová jinak.

Pokud si dáte jedno jablko, nebo 2 menší, je to v pořádku. Dáte-li si ale smoothie, které bude obsahovat jablka 4 a k tomu další druhy ovoce a všechno sníte, tedy vypijete, zahráváte si se zdravím. Protože i když je fruktóza monosacharid, ve velkém množství může způsobit velké zdravotní problémy. To platí především pro frutariány, jejich každodenní výživa je složena především z velkého množství ovoce a zeleniny. Položme si otázku, „dají se sníst na posezení 4 jablka, kus ananasu a banán?“ Těžko. Ale ve smoothie by jste to zvládnout mohli a pěkně by jste se přecpali a předávkovali, byť jednoduchým cukrem. Proto tento způsob každodenního stravování nedoporučujeme. Navíc, díky tomu, že se pití ovoce, koktejlu nesetká se slinami, ve kterých je spousta enzymů potřebných k nastartování dokonalého trávení, stačí si domyslet jak to celé probíhá. A jsou tu další věci, kterým věřím třeba já, že kdyby pán Bůh chtěl, abychom pili koktejly, přivázal by je rovnou na strom. Ale on chtěl, abychom to jablko snědli celé, se slupkou a s peckami. To je ta krása a jednoduchost života, na kterou jsme možná zapomněli.
PS, pokud si připravíte například šťávu z řepy a jablka jako detox, je to o něčem jiném. Je třeba hledat informace a vidět je z více úhlů pohledu, není jen jedna odpověď na všechno, záleží co chci a kam se chci dostat, co má být výsledkem. Dalo by se to tu rozepsat, ale myslím, že tohle stačí pro jakýsi základní přehled a jako odpověď na vaše e-mailové otázky.
Jezme pestře, ne málo ani moc, protože každý extrém je na nic.

Glukóza – wikipedie

Marky


Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty