Je léto, rána jsou úžasná a jestli se řídíte našimi doporučeními, tak chodíte spát se setměním a tudíž můžete vstávat klidně v šest. Já to tak dělám a hned potom, tedy skoro hned :-) jdu na špacír do přírody.
K čemu je to dobré? No podívejte se :-)
A uvidíte taky, co dělá Marky :-)

PŘEPIS VIDEA ZDE
Ahoj děcka, tady je Radek.
Zdravím vás ze špacíru (procházky), z ranního špacíru. A proč ze špacíru? A z ranního? 
Protože nejlepší pohyb, který podporuje naše uzdravování je přirozený pohyb, a tím může být právě chůze. Tento pohyb používáme zřejmě nejdéle ze všeho, proto je pro nás přirozený. A ranní proto, že jsem přišel na to, že ráno je procházka nejúžasnější. Člověk se pohybuje nádhernou přírodou, je ticho, je klid, a to vše se odehrává za doprovodu zpěvu ptactva, je to opravdu zážitek. Samozřejmě potkáte i méně lidí, ale zase, jsou to lidé podobného myšlenkového nastavení. Na procházce experimentuju s tím, že všechny zdravím. Hezky se na každého usměju a pozdravím. Někdo se na mě taky hezky usměje a taky pozdraví, někdo se na mě podezíravě podívá, ale nakonec pozdraví, někdo se na mě pouze podívá, podezíravě, a je opravdu velmi zajímavé, že se najdou tací, kteří sebou vyděšeně škubnou. Možná si říkají, co je to zdraví za magora. Nevím, každej to má nastavený jinak prostě. „Dobrý den!”. „Dobrý den!” Vidíte, dáma se krásně usmála, odpověděla na pozdrav, každej to má jinak, jak jsem říkal.
Ale abych se dostal k jádru věci. Procházka ze zdravotních důvodů? Jaký je dopad zdravotní procházky? Všechno se začne hýbat, všechno se rozjede, hlavně peristaltika, proto je dobře, než se člověk na tu svoji procházku vydá, stavit se na toaletě. Protože když se peristaltika rozhýbe, může vás nějaká ta potřeba potkat po cestě, což se někdy špatně řeší v lese, i když, taky to jde. Prostě je lepší jít na procházku jaksi odlehčeně :) To je první věc.
Jestliže už jsme přišli na to, že zdraví, imunita je ve střevě, tak potřebujeme, aby se nám střeva hýbala, pravidelně se vyprazdňovala. Další taková důležitá věc je, že celkově dáme našemu tělu, organismu vědět, že ho ještě potřebujeme, že potřebujeme naše buňky. Tělo má tendenci buňky, končetiny, orgány, prostě cokoliv co nepoužíváme odpojit od výživy, odstřihnout nepotřebné. Protože, když něco nepotřebujete, tak proč byste tam pořád posílali nějakej „matroš” (vitamíny, minerály, energii, výživu), že jo. No a může se stát, že když dlouhodobě dáváme najevo nějaké té buňce, nějakému tomu orgánu, že ho nepotřebujeme, tak prostě upadne nebo přestane fungovat, je to jednoduchá věc. No, a my touto aktivitou, procházkou, dáváme tělu najevo, že svoje končetiny, ruce, nohy, buňky, orgány potřebujeme, a tím pádem dostáváme výživu, energii, vše krásně funguje jak má.
Nepoužívám hůlky, protože mám pocit, že kdybych měl hůlky tak bych k nim potřeboval i lyže, no, prostě, asi jsem k tomu ještě nedospěl. Chodím bez hůlek, vyvažuju rukama, chodím celkem svižně, no jak kdy, někdy třeba i pomaleji, kochám se rozhledem. Svou trasu, i když není moc dlouhá, chodím pokaždé jinak. Díky tomu zažiju pokaždé něco jiného, nového, to mě moc baví. To jsou asi nejdůležitější prvky pro zdraví, rozhýbat tělo, nadýchat se vzduchu, dát tělu najevo, že ho potřebujeme, a dělat to způsobem, který je pro nás přirozený, rozhýbat peristaltiku.
Má to také i další dopady. Když se člověk pohybuje takovou nádhernou přírodou, tak medituje. Možná ti lidé, kteří sebou trhnou, když slyší moje „Dobrý den!”, si ani nemyslí, že jsem nějakej magor, možná jsem je jen vytrhl z jejich meditace, všechno je možný.
Taková ranní procházka je úžasně uklidňující, člověk může přepnout na jiné, lepší myšlenky, může se zklidnit, může zabloudit jinam než k pracovním povinnostem nebo k tomu jak se zrovna špatně cítí, jestli ta nemoc je taková nebo maková. To zaměření „jinam” velmi podporuje uzdravování. Jak často říkám, že pokud člověk zaměřuje svou mysl na to že mu něco je, že je něco špatně, tak to uzdravování nepodporuje, proces zpomaluje, oddaluje. Náš mozek v tu chvíli tvoří úplně jinou chemii, jiné hormony než ty, které potřebujeme k tomu, abychom hlavou pomohli v uzdravování. Takže opět další benefit. Ta pozornost jinam vás může krásně odvést k myšlenkám na něco velice příjemného, a navíc za zpěvu ptactva, to je vážně nádhera.
Já chodím běhat. Teda, já to nějak spletl :) 
Já chodím na procházky a Marky chodí běhat, taky ráno. No a občas se stane, že se potkáme, což je taky fajn, že jo, každý máme svou aktivitu. A když to dobře dopadne, když se projeví synchronizace, tak se i potkáme, to je prima.
No, a není potřeba pořád někam chodit, můžete se i někde posadit, odpočinout si, trošku si zameditovat. Po ránu je venku opravdu senzační energie. Vůbec by to neměl být závod, nějaká soutěž, ať už sám se sebou nebo s někým jiným, měla by to být příjemná záležitost.
Člověk by se měl kochat tím svým životem, nejen tou přírodou, zvířátky, ale i tím svým. Klidně když budete trošku unavení a bude se vám chtít, dejte si pauzu, někde poseďte, koukejte kolem, relaxuje, nebo naopak zavřete oči a jen poslouchejte. No a pak zase šmajdejte dál, jako já. V každém případě sám za sebe doporučuju, abyste něco podobného pro sebe dělali, vymysleli si pro sebe nějaký přirozený pohyb. Dá se samozřejmě i posilovat, u chůze nebo samostatně, ale chce to opravdu vymyslet způsob, který je člověku přirozený, něco co nepřetěžuje organismus. Žádný extrém, protože ony všechny ty extrémy vedou k extrémním výsledkům, dopadům. Pokud budu nějakou tělní součástku hodně přetěžovat, budu extrémně sportovat, extrémně nějakým způsobem posilovat, tak je logické, že některé ty tělní součástky, které budu přetěžovat, se rychle opotřebí. Člověk na tyto extrémy, které jsou prováděny pravidelně není uzpůsoben. Může se stát, že pak budu smutnej nebo nešťastnej z toho, že jsem tu „součástku” chtěl ještě nějaký ten čas využívat, ale bohužel, už mi nefunguje. Takže u všeho je třeba myslet. Nejlepší je pozorovat zvířata, protože ony jak nemají ten náš báječný rozum, tak nevymysleli ty ptákoviny co jsme vymysleli my, lidé, a dělají to všechno dobře, přirozeně. Žádná srna nechodí do posilovny, nehraje hokej a podobné věci. Pozorujme přírodu, berme si z ní příklad, pohybujeme se v ní, protože pohyb v přírodě člověku dělá moc dobře, ten pohyb patří právě tam. Sezení u počítače někde v nějaké místnosti několik hodin denně prostě není úplně to, k čemu jsme se evolucí nebo jakkoliv vyvinuli. Je potřeba do toho sem tam sáhnout, nějakým příjemným způsobem tělo rozhýbat a dát celému tomu našemu systému najevo, na vědomí, že ho potřebujeme a že ho máme rádi.
Přátelé jestli se na tohle video díváte někde jinde než na našich stránkách, tak na ně skočte. Je to www.uzdravtesejidlem.cz, protože tam najdete velkou spoustu inspirací a informací o tom jak se uzdravovat, jak udělat pro sebe dobře, jakým způsobem se začít mít rádi, a vůbec jak si z toho pobytu tady na planetě Zemi udělat krásné místo.

Jé, to vypadá, že potkáme Marky. Jestli je to teda ona, vydržte až se přiblíží, uvidíme.
No, mlsejte, pohybujete se přirozeným způsobem a buďte zdrávi, užívejte si ten život tady.


Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty