Strašlivá kletba, kterou na nás většinou uvrhnou ti, kteří nás mají nejraději :-) Jak z toho ven? Jak zrušit toto zakletí?
Je to snadnější, než si myslíte :-)

Přepis videa ZDE +

Ahoj tady je Radek.

Asi jste si podle názvu dnešního příspěvku uvědomili, že půjde o jednu z nejstarších kleteb, která bývá na nás lidstvo uvrhována.
Proč dneska sedím uprostřed města na hlavním náměstí, to vám taky ještě během příspěvku vysvětlím.
Abych se vrátil k názvu. Této kletby se nám většinou dostane ve velmi útlém věku, od těch nejbližších. To tak prostě je, dědíme to. Často slýcháváme něco jako „Prosím tě nech toho, co tomu řeknou lidi?”

A protože tuto kletbu, větu slýcháváme vesměs od těch nejbližších, kterým v dětství nejvíc věříme, začneme se jí zabývat, začneme díky ní pomalinku kontrolovat svůj život. Začneme ho měřit v obavách co tomu řeknou lidi, lidé kolem mě, kolem nás.
Řídíme se tím, stane se z toho program, který nám neumožňuje žít náš vlastní život naplno, žijeme život takový limitovaný domněnkami, aby o nás lidé nemohli něco špatného říct. A to je ten problém.

(Pozn. Marky - my neovlivníme co si lidé chtějí myslet, neovlivníme to aby si mysleli to co bychom rádi aby si o nás mysleli, a hlavně, my žijeme svůj život na základě neustálých domněnek, které si vytváříme o těch druhých, a ti druzí zase o nás, my vůbec nevíme jestli o nás někdo druhý smýšlí dobře či ne, my se to jen domníváme, to je paradox, že?)

Já jsem si natáčení tohoto příspěvku vybral zcela záměrně, protože jsem touto kletbou také postižen, doteď jsem vyhledával místa, kde jsem byl sám, kde jsem měl klid, kde mě do toho nikdo nekecal, nikdo mě nerušil, vyhledával jsem místa, kde jsem si byl jistý, že tomu nikdo nemůže nic říct.

A tak jsem si říkal, že jestliže i vy, naši příznivci, kteří přicházíte na naše stránky možná překonáváte právě takovou kletbu. Jedna z nejčastějších překážek, kterou člověk na začátku své životní změny řeší je to, co asi řeknou lidé v jeho okolí. Co řeknou lidi tomu, že nejím třeba chleba, nebo že jsem si přinesl na oslavu něco vlastního, že jsem zhubl dvacet kilo, že vypadám jinak? Prostě máme tendenci řešit myšlenky někoho jiného jen ne sebe.

Chtěl jsem vám jít příkladem jak se říká, a proto jsem pro dnešní příspěvek zvolil toto místo, rozhodl jsem se, že do toho skočím rovnýma nohama. Řekl jsem si, že prostě půjdu na nejrušnější místo v Brně a příspěvek tam natočím. Je pravda, že mi trošku pomáhá, že je léto, neděle, a že to není taková hrůza jako ve všední dny, věřte mi, bývá tu daleko větší tlačenice. Prostě, budu točit na rušném místě bez ohledu na to co tomu řeknou lidi. Tímto příspěvkem bych vám chtěl předat takovou inspiraci.

Co tomu řeknou lidi je úplně jedno, protože ti lidé kolem nežijí váš život, váš život žijete vy sami. Pokud se chystáte v životě něco změnit, udělat nové rozhodnutí, skočit na SCDéčko a uzdravit se, zhubnout, přibrat, rozejít se s někým, odstěhovat se, začít žít úplně jinak, pracovat a hlavně spolupracovat se svým tělem, radím vám vykašlat se na to co tomu někdo řekne, tak jako jsem to udělal já.

Posadil jsem se tady doprostřed náměstí Svobody a začal jsem natáčet příspěvek. Musím říct, že to ani nebolelo. Možná, že se rozhlížím kdo okolo mě jde nebo že snad někdo něco možná poslouchá, a vidím, že nikdo neposlouchá, že jsem tady všem úplně jedno. A i kdyby se náhodou někdo našel, někdo zvědavý, kdo bude chtít vědět o čem mluvím a proč, tak pořád je to tak, že pokud mi to ten daný člověk neřekne na přímo, tak se stejně nedozvím co si myslí. A jestli mi to řekne, tak s tím člověkem můžu debatovat, můžu mu říct proč jsem se rozhodl pro změnu, co tu vlastně dělám, proč jsem se rozhodl natáčet ve městě mezi lidmi, atd., můžeme spolu mluvit. Ale stejně neovlivním to, co si o mě myslí.

Jestli vás od nějaké změny nebo začátku něčeho nové zdržuje tato kletba, obava z reakcí ostatních, tak o ní zkuste začít přemýšlet tímto způsobem. I když, já vždycky říkám, že zkoušet se dají nové šaty, ostatní věci se musí udělat. Začněte přemýšlet o této větě „Co tomu řeknou lidi?” Začněte o této větě přemýšlet jinak a nebo na ní úplně zapomeňte, protože každá kletba funguje jen tak dlouho dokud jí věříme, dokud jí dáme svoji energii. A jestliže přestaneme věřit tomu, že je důležité co si o nás myslí ostatní, tak jsme vysvobozeni. Kletba je zlomena.

A nakonec můžeme zjistit, že takováto hloupá kletba je jedinou věcí, která nám brání v tom, aby jsme udělali prakticky jakékoliv rozhodnutí, změnu, cokoliv. Můžeme zjistit, že žít sami podle sebe je mnohem zábavnější, že si člověk daleko víc užije, protože když si nebráníme, když neřešíme druhé, jsme také zdraví. Když má člověk radost, spokojenost, lásku, kterou si bez ohledu na to co řeknou lidi dopřává, tak se prostě uzdravuje.

Napište nám co si o tom myslíte, nezapomeňte mlsat a být zdrávi, a vůbec, kašlete na to, co řeknou lidi! :)

 


Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty