Zveřejňujeme mail od Petra, který souhlasil a rozhodl se předat svůj osobní příběh vám všem, kteří uvažujete o přechodu na SCD životní styl. Je tak výstižný, že není co bychom dodali. Stejně jako Petr i já s Radkem věříme, že v této podobě budou mít jeho slova pro všechny velký přínos, protože jsme si vědomi, že je správné a velmi důležité, aby se lidé vzájemně podporovali a radili si v zájmu získání pevného zdraví, a nemuseli být jen výnosnými pacienty, protože je to vše součástí uzdravení “společného vědomí” nás všech. Petře, od nás velké díky! :)

V létě roku 2005 jsem nežil vůbec zdravě a po konzumaci grilovaných kuřecích křídel jsem začal mít střevní problémy. Dnes si již nemyslím, že to byl důvod vzniku onemocnění UC (ulcerozní kolitida), ale spouštěč. Střevní problémy jsem neřešil a odjel na dovolenou do Chorvatska s partou známých. Měl jsem za to, že problémy samy odezní. Ke konci dovolené jsem již začal pozorovat krev ve stolici a po návratu domů mít horečky. Odjel jsem tedy do Vinohradské nemocnice kde jsem se setkal s tak špatným přístupem, že dodnes všechny odrazuji od jakékoliv léčby v tomto “cirkuse”.
Na interně měli plno a proto mě týden nechali s horečkami a hnisavými průjmy čekat na chirurgii na kolonoskopii. Můj stav se jen zhoršoval. Nikomu bych to nepřál. Doktor mě podpořil s tím, že buď mám zánět nebo rakovinu. Po týdnu přišla kolonoskopie a internista byl zděšen z pohledu na krvácející zanícené vředy v tlustém střevě a uvědomil si zanedbání mého stavu. V tu dobu jsem již kontaktoval přes známého tehdejšího ředitele Krčské nemocnice, a lékařům ve Vinohradské jsem dal sbohem.
Továrna na smrt…
Klid však trval jen chvilku. Lékař Antoš během pár hodin podle krevních testů zjistil, že mám extrémě vysoké CRP, tzn. zánět v celém těle a ihned jsem putoval na JIP. Hned druhý den jsem šel bez čekání na kolonoskopii znova. Lékaři byli zděšeni a vyhrožovali odstraněním tlustého střeva. Nasadili kortikoidy a stravu jsem přijímal nitrožilně, také jsem samozřejmě dostal antibiotika a probiotika. V té chvíli by určitě pouhá dieta byla určitě hazardem se životem. Tělo reagovalo perfektně na medikaci a sami doktoři se divili jak rychle se dávám do pořádku. V nemocnici jsem si poležel celý měsíc.
Více jak čtyři roky jsem byl úplně v pořádku a nebral jsem žádné léky. Lékař při každé návštěvě doporučoval užívat aspoň Asacol.
Po čtyřleté odmlce po vánocích se problémy začaly vracet a já nechtěl uvěřit, že se jedná o relaps. Když jsem začal mít horečky, opět jsem kontaktoval známého s dobrými kontakty, ale ten mi zdělil, že pan ředitel již v Krči nepracuje a dostal mě do Ústavu Leteckého Zdravotnictví v Praze 6. Léčba byla rozdílná. Směl jsem jíst během léčby lehce stravitelné pokrmy. Všichni lékaři byli super a s ničím se moc nepárali co se týče přístupu. Luxus, ale vojenský režim. Nicméně si myslím, že léčba internistů v Krči beze stravy měla lepší účinky a opravdu zaléčila akutní stav.
Od roku 2009 jsem se potýkal s problémy špatného vyprazdňování, nutkání jít na toaletu, ale většinou se jednalo o patogen v podobě hlenu a občas i krve. Bolesti jsem takřka neměl. Začal jsem navštěvovat internistku ve Vojenské nemocnici a ta mi nasadila suspenze asacolu a kortikoidů. Po kontrolní kolonoskopii se zjistilo, že jsou ve střevě místa, která jsou stále zanícená – nedoléčená. Krevní testy byly naprosto v pořádku. Při každé kontrole mi připomínala riziko rakoviny. Doporučila mi bezezbytkovou stravu. Jedl jsem bílé pečivo a jiná svinstva a pozoroval stále důkladněji reakce trávení. Po bílém pečivu a větším množství jídel z bílé mouky bylo množství hlenu výrazně větší. Nechal jsem si udělat test na celiakii a byl negativní. Později jsem se dočetl v knize “Život bez pšenice”, že existují skryté formy a jsou různé reakce na lepek. Je toxický pro všechny a u některých se po konzumaci bílé mouky zdravotní problémy objevují hned, u některých jsou to různé vyrážky a ekzémy, a u dalších se to projeví třeba až po padesátce v podobě revmatické artrózy, cukrovky atd. Knihu velmi doporučuji. Zapomeňte na “zdravé” uhlohydráty!
První vlašťovkou k mému uzdravení bylo video z youtube o mladém američanovi, který trpěl těžkou formou střevních zánětů už jako teennager a vyléčil se konzumací banánů po třicet dnů a stal se poté propagátorem tvz. RAW stravy. Našel jsem i příběhy čechů, kteří se dostali ze spárů této děvky RAW stravou. Chce to však opatrně. Pokud je ve střevě rozjetý zánět byl bych ze začátku velmi opatrný.

Poté ke mě dorazila informace z prostoru v podobě nevyžádané pošty od “uzdravtesejidlem.cz” Radka Kudrny. Nevím proč jsem email hned nevymazal. Den nebo dva na to jsem email přečetl a samozřejmě mě ihned zaujal, protože se v něm vypráví o příběhu uzdravení z UC (ulcerozní kolitidy). Nejvíce u mě vyvolal AHA moment popis toho co dělají škroby a složené cukry v tlustém střevě a hned mi docvaklo, že tudy vede cesta, protože pokud nedáte bakterii jídlo, zahyne.
Postupně jsem začal pozorovat, že se posouvá zánětlivá aktivita směrem dolů ke konečníku a stále jsem si říkal, že až se zaléčí i spodní část, bude vše OK. Reakce organismu na vysazení lepku složených cukrů byla okamžitá.
1./ více energie
2./ úbytek váhy asi 5 kg za 2 měsíce
3./ ekzém z ukazováčku a prostředníčku zmizel
4./ stolice bez příměsi krve a hlenu

Co jsem opomněl, je užívání imunosupresiv. Naposledy jsem si dal imuran asi před týdnem tabletu. Pozoruji závislost organizmu na tomto léku. V Praze je starý lékař, jmenuje se Karel Erben, který mluví o potlačování imunity imunosupresivy jako o největším hříchu dnešní medicíny. Nemá již zřejmě co ztratit a tak mluví pravdu. Doporučuje si nechat změřit hladinu homocisteinu a popřípadě ji snížit zvýšeným přísunem vitamínu B12 a kyselinou listovou. Mluví o tomto poznatku jako o zásadní prevenci všech civilizačních chorob.
Nemyslím, že jsem již zcela zdráv, ale po 5-ti letech peripetií se cítím skvěle. Myslím, že tkáň mého tlustého střeva se musí do hloubky zbavit zánětlivé bakterie a teprve testy prokáží nepřítomnost zánětlivých markerů.
Doporučuji také hlídat si PH v těle a pečovat o zásaditost organismu .
Dnes již s některými věcmi existenčního charakteru nepospíchám, protože věřím, že pokud budu věnovat pozornost a péči svému tělu a mysli, čeká mě hodně dlouhý život.
Děkuji všem doktorům kteří mi pomohli z akutního stavu a všem lidem kteří sdílí své úspěchy uzdravení s ostatními.

Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty