Čistě náhodou jsem objevil několik fotek z mého „kortikoidního“ období, tedy před tím, než jsem začal s uzdravováním jídlem, a tak se o ně s vámi musím podělit. Když se na ně dívám, napadá mě jen jedno…
Na nic nečekejte a přidejte se!

PŘEPIS VIDEA ZDE
Ahoj, tady je Radek. Zdravím vás přátelé. Dnes mám pro vás zajímavé obrázky. Jak jsem se k nim dostal? To bylo taky docela zajímavé. Když jsme začínali s SCDčkem, tak jsem si říkal, že by bylo dobře, kdyby lidé viděli, jak jsem vypadal, než jsem se do toho pustil, než jsem se pustil do uzdravování jídlem. A hledal jsem všude možně v počítači a v telefonu. Prostě fotky, kde by bylo vidět, jak jak jsem na tom byl dost špatně. A samozřejmě něco jsem našel, ale říkal jsem si, vždycky přece těch fotek muselo být víc, vždyť jsme se fotili, jezdili jsme různě na výlety s Marky, i když to byla docela dřina pro mě tenkrát. Takže někde ty fotky musí být. No ale nebyly. Prostě nenašel jsem je. No a pak přišlo stěhování, což bylo asi před rokem a něco a různé věci a různé zapomenuté součástky počítačové vyplavaly na povrch a já jsem je samozřejmě sbalil, zabalil, dobře a dobře jsem je zabalil, aby se jim nic nemohlo stát. No a stěhovali jsme se. A víte jak to je? Člověk vybaluje ty věci, které jsou důležité, které denně potřebuje, když se přestěhuje. No a tak pomalu jsem se tak pomalu dostával až do hloubky těch zabalených věcí, až k těm, které člověk nepotřebuje až tak úplně. No a došlo i na ty staré součástky na disky.

No, nebudu to natahovat, přátelé, objevil jsem fotky a ty vám chci dneska ukázat, protože je to docela zajímavé. Jak to říct, ne? Není to zajímavé? Spíš až bych řekl, když jsem sám sebe na některých těch fotkách uviděl, tak jsem pocítil lítost sám nad sebou. Což je samozřejmě docela dobrý moment pro nějakou duchovní nebo osobní transformaci, ale tohle bylo trošku jinak. Já jsem si vlastně při pohledu na ty svoje fotky vzpomněl, jak mi bylo. A to už nebyla taková sranda, protože. Člověk si na to lepší zvykne velmi snadno a velmi rychle. Tak stejně jsem si já zvykl, když se mně udělalo dobře, když jsem začal hubnout, když jsem se začal uzdravovat, když jsem se zbavil kortikoidů, prostě a dalších léků s velmi zajímavými vedlejšími účinky, tak jsem si samozřejmě na to lepší velmi rychle zvykl a velmi rychle jsem zapomněl, jak jsem se cítil. I když samozřejmě o tom mluvím ve videích a a sám sobě to v podstatě připomínám, což taky není úplně nejlepší nápad, ale je to proto, aby abyste vy třeba viděli, měli tu možnost srovnání.

No a při pohledu na ty fotky objevené, jak jsem už říkal, tak jsem si vzpomněl skutečně, jak mi bylo a jak mi bylo těžko a nebudu rozebírat, jak k tomu došlo, proč jsem vlastně dostal ty kortikoidy, když nebylo potřeba. V podstatě ale faktem je, že tyto fotky, na které se teď díváte, jsou právě z toho asi nejtěžšího období. Sami vidíte, že vypadám trošku jinak, Jsem poměrně dost nafouklý. Když vlastně člověk začne užívat kortikoidní léky a vůbec jakékoliv hormonálně působící léky, tak právě může docházet k takovýmto jevům. Tzv. měsíčkové hlavě. Neboli máte hlavu jak balón zadržujete vodu. Co bylo docela zásadní, tak že mě opravdu hodně bolel žaludek z těch prášků, takže jsem se snažil to zajídat, protože právě když jsem se něčím nacpal, tak to trošku polevilo, tak jsem s jedním kamarádem jedl kdekoliv a cokoliv, pořád jsem se cpal. Spolu jsme tenkrát jezdili služebně do Německa a vzpomínám si na další útrapy. Třeba když jsme zastavili po dvou stech třech stech kilometrech někde u nějaké benzínové pumpy, tak když jsme si chtěli dát kávu nebo se prostě nějak osvěžit nebo na záchod, tak jsem vlastně musel vstát z toho auta a nejdřív stát mezi těmi dveřmi a počkat, až se mi vrátí krev do nohou, až se nějakým způsobem začnu zase hýbat, protože ty nohy byly jak kdybych jak kdyby nechtěly upadnout úplně, takže jsem musel chvilku počkat a rozhýbat to, pak se teprve rozejít a pak nějakým způsobem jsem byl schopen se pohybovat bolestí kloubů všech.

Pamatuju si skutečně, když mi někdo stisknul pořádně ruku na pozdrav, tak to bylo něco a něco strašného. To mně vyhrkly slzy bolestí. No a vůbec ta celková kondice a ulice, po které jsem chodil často v Brně tenkrát, tak má opravdu velmi mírný sklon. Já jsem musel v polovině odpočívat, protože to prostě nešlo a celkově, když jsem potřeboval něco, nějakou práci nebo když jsem tenkrát vlastně ještě jezdil na různá natáčení, tak jsem měl sebou spoustu nářadí, spoustu všelijakých kufrů a to byla to byly opravdu galeje, někam to vyložit z toho auta, někam to prostě něco nachystat. A ten život byl skutečně velmi těžký. Nevím, jak to jinak popsat, než tak, jak jsem vám to teďka řekl. Ale proč vám to hlavně říkám vůbec? A proč vám ty fotky ukazuju? Je to proto, abyste na nic nečekali. Jestliže jste v nějaké takové podobné situaci jako já, jestliže máte nějaký autoimunitní problém, jestliže prostě máte nějaké vleklé záněty, chronické, jestliže máte jakoukoliv jak zátěž, víte, že za to za ta léta SCDčko Uzdravování jídlem vyzkoušela veliká spousta lidí. Na ty nejrůznější problémy i na takové, které jsme nikdy si nemysleli, že by to mohlo fungovat, protože jsme to nikde nečetli o tom atd. Přesto to funguje, protože většina těch problémů je spojených právě s přemnoženými bakteriemi v našem biomu našich střevech. A to SCD má právě tu schopnost tohlencto srovnat, tu nerovnováhu a poskytnout prostor pro regeneraci střevní stěny. Prostě tenhle ten systém, který nás ovládá do značné míry ten náš biom, tak má tahle tahle výživa schopnost, srovnat.

A umožnit tu regeneraci. To uzdravování. No a tím pádem ať je vám cokoliv, tak se to prostě dokáže začít uzdravovat všechno. Velmi se vám uleví, velmi se uleví celému tělu, protože když se začnete vyživovat v souladu s tím tělem, tak je to vždy dobrý nápad, ať vás potkalo cokoliv. A ty fotky vám ukazuju proto, abyste na nic nečekali. Jestliže jste v nějaké takové situaci, že je vám tak těžko, jak mně bylo tenkrát. Nečekejte na nic. Pusťte se do toho a začněte to dělat pro sebe. Vyškrabte poslední kousky lásky pro sebe. Tu pěstujte, protože první musíte být vždycky vy. Bez toho nefunguje nic. Když nemáte vy, nemáte z čeho rozdávat. Říkám to pořád dokola. Udělejte si radost jídlem kvalitním a velmi zajímavým. Je tam spousta věcí, které jste možná nikdy v životě nejedli. Podívejte se na to. Podívejte se na recepty Marky na našich stránkách a pusťte se do toho. Na nic nečekejte. Stojí to za to, protože už za tři až pět týdnů poznáte takovou změnu, takovou úlevu a takový obrat, že tomu možná nebudete ani věřit. Nakopne vás to k dalšímu, k další činnosti, k dalším věcem, které vedou k uzdravování i k té práci na té duchovní stránce. A prostě bude vám úplně jinak. Velmi rychle si na to zvyknete a velmi rychle zapomenete, jak vám bylo předtím.

A možná budete muset vyštrachat tak jako já někde nějaké staré fotky, abyste se podívali, jak to bylo a vzpomněli si. A to bude jedině dobře, protože. Nejlépe funguje lidem, kteří přijdou tady na tento náš systém. To, když mu dají důvěru. Přestanou přemýšlet nad tím, co jim je, proč jim to je? Přestanou hledat, co by ještě do toho přidali nebo co by vlastně dělat neměli. Nebo měli, ale obrátí se svým myšlením na to uzdravování, na věci, které jim dělají radost, na pohodu, na lásku a pochutnávají si. Takovýto systém vede k nejrychlejšímu. Zlepšování. Proto vám ty fotky ukazuji. Nečekejte na nic mlsejte a buďte zdrávi. Tady je Radek. Mějte se krásně.

Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty

fb-share-icon
Tweet
fb-share-icon
Vydal(a) S 9 komenáři