…ta to nepotřebuje :-)
Hádejte, kdo ve skutečnosti potřebuje zachránit?
Jak vyřešit vše naráz a při tom se pomyslně nemuset hnout ze židle?
Mám pro vás malý návod, koukněte :-)

PŘEPIS VIDEA ZDE
Ahoj děcka, tady je Radek. Dneska jsem vás vzal na procházku do přírody a je to trošku schválně, protože bude řeč o planetě a nejenom o . Proč? Občas dostávám maily, kde se někteří z vás spravedlivě rozčilujete nad tím, jak je zacházeno s planetou a že by potřebovala zachránit apod. A si u toho vždycky vzpomenu na jednoho herce komika standupistu, tu jak se říká, George Carlina, protože on říká něco v tom smyslu, že jenom lidské ego dokáže vymyslet takovou ptákovinu, jako že člověk zachránit tuhle planetu. On to říká, ale ještě daleko výrazněji bych řekl jiným slovníkem a myslím si, že to je skutečně namyšlený názor, že člověk by měl zachránit tuhle planetu, protože jak říkal i ten George Carlin, ne planeta, ale člověk potřebuje zachránit.

Planeta na tom není špatně. Planeta je tak obrovská a prožila tolik období různých epoch a pořád tady je. Je tady miliony let, možná miliardy a člověk si myslí, že by měl něco zachránit nebo nebo že snad takový vliv, že by tu planetu mohl nějak zničit.

Není to pravda. Pokud něco zničí, tak zničí sám sebe. A co teda vlastně by měl člověk zachránit? Jak jsem říkal, měl by zachránit hlavně sám sebe, protože jemu hrozí nebezpečí, když nějaké nebezpečí by mělo hrozit. Možná ani to není nebezpečí. Možná je to jenom způsob vývoje, způsob nějakého posunu od určitého druhu myšlení k jinému. A vlastně nejde o žádné nebezpečí. Ale to, co chci říct, je to, že člověk by měl především pracovat na sobě.

To, že bude jezdit nebo létat někde po planetě a něco čistit, zachraňovat. si myslím, že by si to mohl ušetřit, kdyby sám na sobě pracoval a dostal se do takové formy, že by vlastně tady ten problém nevytvářel, neznečišťoval. Uvědomil si, co dělat líp a lépe, aby k tomu nedocházelo a bylo by po problému. Samozřejmě je to tak i s celkovým nastavením nebo s tím, čemu říkáme štěstí, šťastný život.

V první řadě by se člověk měl starat o svůj vlastní šťastný život. Je to jako s SCDčkem. Občas říkáte, jak to mám udělat, když vlastně okolí mi nerozumí. rodina se na dívá divně, že chci změnit jídlo, způsob jídla a co mám udělat. A říkám Udělejte to pro sebe, neřešte okolí, neřešte rodinu, udělejte to pro sebe a na vás budou vidět výsledky, tak možná ti ostatní začnou závidět.
Ne možná, ale určitě. No a někteří to budou chtít taky. Samozřejmě někdo k tomu ještě nedospěl, takže k tomu nedojde. Nebude chtít. Ale to není vaše starost, protože každý svůj život a stará se o svůj život sám. A tak je to i s tou planetou a s tím, jestli ji máme zachraňovat, nebo jestli máme zachraňovat sebe. V první řadě bychom opravdu měli pracovat na tom, abychom byli my šťastní, abychom my měli radost, abychom my se cítili skvěle.

No a tohle je na nás vidět vždycky. Když je někomu hodně dobře, tak je to vždycky na něm vidět. Vždycky se to pozná a to okolí to pozná. Vycítí okolí. Cítí, že vy jste dobře naladěni a tu svou dobrou náladu, to svoje štěstí šíříte vlastně do prostoru. Ta energie je prostě cítit. No a takovou energii, když budeme šířit, tak pomůžeme téhle planetě úplně ze všeho nejvíc.

Protože pomůžeme nám lidem. A když lidi budou šťastní, budou spokojení, budou mít radost ze svýho života, budou dělat to, co je baví, tak nebudou mít ty hloupý nápady, jako různě se spolu bojovat nebo něco ničit, někde něco drancovat. Prostě šťastný člověk nemá tyhle nápady.
No a podobná věc je vlastně, když přijde nějaký e-mail, který vyzývá k nějaké kolektivní meditaci v určitou hodinu.
Nemáme ovlivňovat to, co je venku. Podle mě máme ovlivňovat to, co je uvnitř. Máme se napojit na sebe, na to svoje božství, na to, na tu duši v nás, na to propojení, do toho, do toho kolektivního vědomí. A tam máme hledat odpovědi, tam se máme obrátit. A tam máme hledat tu radost. Protože všechno máme sebou. Každou chvíli, v každý okamžik, každou vteřinu.
Všechno máme pořád sebou. Jenom jsme prostě nějak zapomněli a snažíme se to hledat všude možně, jen ne tam, kde to opravdu je.

Takže neřešme věci, které jsou venku různými praktikami, jako jsou kolektivní modlitby a kolektivní meditace a nevím, co všechno dneska člověk vymyslí. Pojďme se zklidnit, pojďme využít různé okolnosti, které nastávají nebo nastaly nebo se mohou ještě objevit. Pojďme je využít pro sebe, pro zklidnění, pro to, abychom se skutečně obrátili k tomu, co je uvnitř nás. Tomu, co vždycky cítíme jako první, jako tu první dobrou. Jak často říkám vlastně ten náš vnitřní kompas, to srdce. Pojďme se rozhodovat srdcem.

Pojďme se obrátit k tomu božství v nás a pojďme dělat všechno pro to, abychom my sami byli opravdu šťastní. Abychom si tady ten pobyt na planetě nádherné, abychom si ho užívali. Protože, jak jsem řekl, člověk šťastný, spokojený a žijící v radosti nemá potřebu nic ničit, nikoho zabíjet, nikoho pomlouvat, s nikým se pustit do křížku.
Prostě tyhle nápady nemá, protože je šťastný, nic mu nechybí, všeho dost, všechno se mu daří, všechno se mu objevuje přesně tak, jak si to naplánoval. Není ani nemocný nebo nepovažuje své neduhy za nějaký obrovský problém. Dokáže se jich zbavit, protože má SDCčko mimo jiné. No a to myslím povede k úplně jinému vnímání světa, úplně jinému vnímání toho prostoru a úplně jinému výsledku nakonec.
Takže dneska jsem vás vzal ven. Je to tady nádherný, prostě.
Pojďme si všimnout koně, na kterém jedeme.
To je věc, která velké většině uniká.
Myslím, že i existuje taky pěkný citát, ale nevzpomenu si úplně na jeho, na jeho přesné znění. Ale říká se tam něco v tom smyslu, že člověk nemůže dosáhnout štěstí, neboť je nesmírně zaneprázdněn usilováním o šťastný život. Takže to je ono. Přestaňme usilovat, pojďme se zklidnit, obrátit k sobě a pojďme hledat štěstí uvnitř.
Nezachraňujeme planetu, zachraňme sebe!
No a samozřejmě mlsejte a buďte zdrávi. Tady Radek. Těším se na příště.
Ahoj.


Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty