Jak se budete ke své nemoci chovat?
Jak se zachováte k něčemu, co jste sami vytvořili, co je vaším dílem?
A jak váš postoj ovlivní situaci? Myslíte, že je to jedno, nebo je v tom velký rozdíl?

Přepis videa ZDE +

Ahoj, tady je Radek.
Jednou, kdysi, je to už hodně dávno, jsem viděl v jednom tv pořadu mluvit naši známou a skvělou herečku Květu Fialovou. Mluvila o tom jak se uzdravovala z chřipečky. Mluvila o tom, že když se chceme uzdravit je třeba tu ne-moc milovat, je třeba tu ne-moc přijmout, pozdravit se s ní, láskyplně s ní promlouvat: „Ty moje milovaná chřipečko, jsi krásná, já tě u mne vítám”. Tenkrát jsem si říkal: „ Tak ta je hodně ujetá”. Je to opravdu hodně dávno a dnes vím, že měla dokonalou pravdu. Je to přesně tak. Jestliže chceme, abychom se uzdravili z nějaké ne-moci, tak aby to bylo co nejdříve za námi je třeba dát tomu svoji lásku. A abych vám mohl povědět ten příklad, nazval jsem tento příspěvek „nemoc je vaše dítě”.

Představte si, že maminka pečuje o nemocné dítě. Co udělá, aby se dítě uzdravilo? Jaký způsob, jaká cesta bude nejlépe fungovat? Když na dítě bude křičet, vyčítat dítěti, že je zase nemocné, obviňovat dítě, že bude mít v práci problém, že ji vyhodí když bude muset opět zůstat doma, atd. Bude fungovat způsob, při kterém se vytváří stresové prostředí? Bude fungovat když bude dítěti předčítat vedlejší účinky z příbalového letáku? Bude fungovat když dítě bude děsit horory co všechno by se mohlo stát nebo něčím dalším podobným? Nebo bude naopak daleko lépe fungovat láskyplná péče, pohlazení, masáž,  teploučko, předčítání pohádek, nějaká dobrůtka, víra v uzdravení, pohoda?
Na tomto případu si můžeme uvědomit, že takovým způsobem je třeba přistupovat nejen k dítěti, ale i k dospělému, k nám samotným. Nevadí, že jsme dospělí, uvnitř jsme pořád malé dítě, malá holčička, malý chlapeček, který stále potřebuje pochovat, pohladit, pochopit. A to nejen když jsme ne-mocní ;)
Představte si, že nemoc je skutečně vaše dítě a pečujte o ni s tou největší láskou. Nejvíc vám pomůže, když najdete tu lásku také sami k sobě, nejen k té nemoci, ale k celé své bytosti. Protože, když tou láskou budete neustále zahrnovat sami sebe, nemoci se vám budou vyhýbat. Znamená to, že jestliže nás něco bolí, jestli nám právě něco nefunguje tak jak bychom chtěli, je třeba přistupovat ke konkrétní části těla s tou největší pečlivostí, s největší láskou a něhou. A že je třeba zapracovat na sebelásce. Asi nebude fungovat, když budeme milovat celé své tělo, celou svoji duši a to koleno, které nás zrovna bolí budeme nenávidět. Naopak, to koleno, které už dlouho bolí potřebuje od nás v té chvíli lásky nejvíc. Je jedno jestli je to koleno, jestli jsou to játra, žlučník, žaludek, hlava, střeva, je jedno co nás potkalo, tedy ne co nás potkalo, ale co jsme si sami vypěstovali nebo vychovali svým přístupem k životu. Asi je vám jasné jak k nemoci přicházíme. Ano, bylo to právě tím stresem, neinformovaným vyživováním těla i duše, zkrátka neinformovaným způsobem života. No a teď když už o tom něco víme, když máme tu možnost se o sobě něco dozvídat a informace pro sebe využít, uchopit a uplatnit, tak to bychom se toho mohli chytit, co říkáte? Tento příspěvek je o tom, že první co bychom měli udělat je, že bychom v sobě měli objevit lásku sami k sobě, použít ji tam, kde nás něco bolí. Emoce jako strach, zlost, nenávist, naštvání, smutek, zoufání nikdy nepřispívají k uzdravování, naopak, nemoc vytváří a udržují ji v nás (dokud nepochopíme proč). Mám s tím bohatou zkušenost za těch x let, kdy se věnujeme uzdravováním jídlem, kdy mám možnost konzultovat s mnohými z vás, a vždycky je to stejné. Pokud se vám podaří svoji motivaci, svoje nastavení obrátit, pokud se vám podaří milovat sami sebe, i to co se nám nehodí, i to co nás bolí, tak uzdravování postupuje velice rychle. A naopak. Když slyším zkroušený pozdrav, poznám, že člověk na druhém konci telefonu je nastaven a zaměřen na svoji nemoc. Tito lidé ve většině případů postupují pomalu nebo vůbec. Je to klíčové, je to zásadní. Je nutné milovat sebe a úplně nejvíc milovat to co vás momentálně bolí.

Dejte nám vědět co si myslíte, rádi se inspirujeme vašim názorem, mějte se krásně, mlsejte a buďte zdrávi, Radek.


Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty