Máme pro vás lepší příklad Marky, jak vnímat jednotlivé události, situace v našem životě tak, abychom je dokázali přijmout, správně vyhodnotit a díky tomu udržet rovnováhu a manifestovat to, co chceme my :-)

PŘEPIS VIDEA ZDE
Radek: Ahoj, tady je Radek

Marky: a Marky. Zdravím Vás.

Radek: A máme dneska pro vás takovou vylepšenou pomůcku nebo spíš vylepšený příklad, který někdy používám a Marky přišla na něco lepšího a my vám to chceme říct právě protože si myslím, že to může hodně pomoct. Teďka jak sjíždíme toho Eckharta, což opravdu teda děláme, protože nám to přijde, přijde nám jako jeden z nejlepších učitelů, který umí ty věci závažné vysvětlit velmi jednoduše. No a právě trošku jsme se bavili s Marky o tom přítomném okamžiku a vždycky dávám takový příklad, aby abychom, aby ten, s kým mluvím, aby pochopil, jaký je rozdíl v tom, když my vlastně nevidíme souvislosti mezi něčím, co se jakoby nám řekněme děje nebo odehrává v přítomné chvíli a mezi tím, jak se to bude jevit za pár týdnů nebo za měsíc prostě a a jak to bude souviset třeba i s tím, co si pamatujeme řekněme z minulosti.

Marky:jenom takovou vsuvku. si uvědomuju, že jak jsme se bavili posledně, ten náš společný rozhovor, že jsem měla pocit a řekla jsem to tam, dokonce nevím, jestli si to vystřihl, nebo si to tam nechal, že je to strašně málo řečený, že jsme řekli jenom přijmout to tu věc. Jo a jestli říká no jo, ale přece nemůžu nikomu říct, aby přijal něco špatnýho. A o tom se právě dneska budem bavit, že my si myslíme, že něco příjmout něco co se děje, to špatný, že je, že je špatně, ale ono to v tom konečném důsledku nemusí být pro nás vlastně špatně.

Radek: No a jako abych tohle nějak přiblížil třeba při konzultacích, tak dávám jako příklad obchodní graf, což asi není úplně ten nejlepší příklad, protože každý si to neumí představit. si to představit umím, protože jsem to kdysi zkoušel. Jedná se o to, že možná jste viděli všichni nějaký ten graf, jak rostou nebo klesají akcie nebo měny a na takovýto graf se můžeme dívat různým způsobem. Můžeme si vlastně přepínat ten graf a buď na něm vidíme třeba jenom pět minut toho, co se tam děje, nebo hodinu, čtyři hodiny, jeden celý den, jeden měsíc, klidně i jeden rok. A právě vtip spočívá v tom, že když se díváme na ten pětiminutový graf, tak nám absolutně uniká souvislost z toho celého trhu. To znamená prostě nevidíme, jak se ta situace vyvíjela doteď a vůbec si tím pádem těžko představíme, jak nebo odhadneme, jak by se asi mohla vyvíjet dál.No a tento příklad sice jako řekněme je docela přesný, ale těžko si ho kdo představí, nebo každému to asi nepůjde. No a my, jak jsme se o tom bavili.

Marky: No mně to přijde naprosto úžasný přirovnání.

Radek: To jo, já vím. Ale každý, každý z těch lidí si to asi nedokáže úplně vybavit, protože to třeba nikdy neviděl. No anebo jenom opravdu z vlaku. A mně se právě líbilo to, co říkala ty s těma kartama to je super, protože to je úplně to samý. No a tys vlastně vymyslela ty karty, že jo?

Marky: Já jsem nevymyslela karty.

Radek: Holky, totiž holky, totiž karbaní. , Marky s maminkou tak mažou karty. No a právě to je ono. Jo, ta hra vysvětli radši ty.

Marky: No jsem právě čekala, jestli to vysvětlíš. si myslím, že jsou to žolíci. Buďto je to žolík kradenej nebo vykládanej. Radek říká ať to specifikuju, abyste věděli o čem mluvím, ale prostě spočívá v tom, že prostě dostanete karty a vy je skládáte buďto do postupky, anebo do tercie, nebo do do kvarty nebo do podle podle těch barev. Kdo zná karty? Jo, teďka zase před tím jsme se bavili o tom, jak se obchoduje na trhu. Teď se budeme bavit o kartách, takže možná kdo nehraje karty, tak to bude úplně mimo. Prostě vykládají se karty buď postupně. Nebo podle barev.Skládají se podle barev, anebo postupka a si beru ty karty a když nemám, tak si beru další kartu.

Radek: A vyhraje ten, kdo se první zbaví karet. Asi budete třeba vědět, jak se to jmenuje. Tak nám dejte vědět. 

Marky: Přesně tak. Že nám se právě líbilo tady to přirovnání, protože jsem prostě takovej soutěživější typ třeba než Radek a ráda vyhrávám. A jsem si uvědomila, jak Radek třeba i na tom grafu nebo při tom obchodování kdysi dávno, že když začnu moc chtít tu výhru a začnu být nervozní a začnu se bát, že ne, že bych mohla nevyhrát, tak se mně ve většině případů stane, že vyhraje moje maminka a jsem to začala zkoušet trošku jinak a začala jsem ty karty hrát tak, že jsem si na začátku přála, že bych si, že bych chtěla moc vyhrát, ale v tu chvilku jsem to pustila a každou kartu, kterou jsem si vzala z toho balíčku a i když se mně zrovna nehodila mezi těch ostatních třeba 10, tak jsem ji přijala a říkám si dobře, tato karta sice nevypadá, jako že by mohla pomoct se těch všech karet zbavit, ale. nevím, co přijde za další hru. Za další, když se otočíme s tou maminkou. Další kolečko a další kolečko. A zjistila jsem, že vždycky se mi ty karty krásně setkají a sehrají dohromady a je nádherně vyložím. Když to zase třeba moje mamka, tak u toho trošku nerví. Mamko, promiň, jestli se díváš a říká, zase jsem si vzala stejnou kartu, tak to je úplně blbá, ta mi tam vůbec nepatří a rozčiluje se. A jsem právě začala pozorovat na tom, co se děje s náma a těma emocema při naší hře a jak moc ovlivňují ten další. Zdánlivě ano, banální pitomou hru, ale si na ověřuji to, jak moje emoce držím jakoby v rovnováze a v klidu. A že čím víc jsem v hře v klidu a i když teda karty zrovna nic moc, tak pozoruju, že mi ta hra vychází a že daleko častěji vyhrávám než ta moje maminka. A uvědomila jsem si právě tu tu věc, že přijímám tu kartu, i když v chvíli vypadá dost blbě, tak v souvislosti s tím jedním kolečkem. Ale v souvislosti s celou tou hrou, o které můžeme říct, že to je moje hra života, je ta karta naprosto dokonalá, protože nevím, kdy doložím tu sedmičku nebo kdy doložím tu červenou. To červenýto třeba eso, jo, herci nebo káru? čekám na to, co mi prostě ten vesmír nebo ten taťka nebo pánbůh nebo jak to máme nebo tak jak mi to dohraje a se začínám vždycky z hry jakoby těšit a čekám co co se stane. Jako fakt, ta hra je pro a pokaždé je spíš taková jako takové dobrodružství, jenže to není takový to sakra!Ale ty jo, trojka, to tady ještě nemám. Hustý co bude? Co bude dál? Co bude dál? No takže v souvislosti s tím se učím třeba nebo zkouším to praktikovat i v životě mým, že i když zrovna dneska se mi ty karty nesešli a potřebovala jsem dělat úplně jiný věci, tak je přijímám s tím, protože nevím, kdy se mi zrovna ten dnešní den, co se takhle podle velmi blbě, hloupě, špatně v naštvání poskládal, když se mi bude hodit třeba za měsíc nebo zítra.

Radek: Že ta podobnost je vlastně v tom, že koukám na ten pětiminutový graf. Nebo to jedno kolečko těch karty. Nebo tu jednu kartu, která se mně v chvíli zdá úplně na vyhození, tak vlastně je nesmysl si kazit ten den a kazitsi život, kazit náladu. Prostě protože nevím, jakou kartu dostanu za další nebo další nebo další kolo a jak to vlastně ta hra, jak to vlastně zapadne nebo jak se to vyvine když nebojaký je vývoj, když vlastně si přepnu ten graf na ten jeden den a teď to uvidíme. Aha, jo, anebo prostě si vezmu další tři kola, další karty a teď uvidím. Aha, vždyť vono je to vlastně ta karta.

Marky: Perfekt postupka. No a to jsme si uvědomili, jsme si o tom vyprávěli na zahradě, že to je nádhernej příměr. Ty karty jak náš život, že my my hrajem takovou postupku anebo skládáme barvy a že je dobrý to nechat nechat být, protože v tom přijímání i v tom stavu, jak říká Eckhart, v tom stavu přijmutí tady a teď, v tom bdělým soustředění se na tu danou chvíli. vlastně přestávám myslet na to, co bude nebo co bylo, protože to to stejně nikdy nezměníme, že jo? Protože my se do těch stavů nikdy nemůžeme dostat a ztratím. Nebo jak bych to řekla. Tak se přestanu třeba bát toho, co by mělo být nebo co bylo nebo co bude. Jo, přestávám žít v tom strachu a v napětí. Naopak si užívám tu chvilku. A tím pádem se mi i ty karty, potom i ty věci co se dějí následně. Tak ke mně přichází ty dobrý věci a ne ty v tom strachu, protože ve strachu dycky tvořím to to blbý.

Radek: To jsem chtěl říct ještě tu druhou stránku, aby se třeba i lidi v tom uviděli. Naopak, jestliže se nechám tou jednou kartou rozhodit, vlastně nechám na sebe působit tu zápornou emoci rozstřelím se, tak vlastně přepínám na ten emocionální mozek a může se velice lehce stát. A to si myslím, že právě vliv na další vývoj hry, že ty další karty nesprávně zhodnotím. Jo, protože jestliže jsem přepnutý v těch emocích prostě v tom, tak rozhodně to jako nemá s Cortexem a s racionálním uvažováním vůbec nic společného. To znamená, jestliže se nechám vyděsit nebo prostě naštvat nebo něco tak, tak těžko můžu zhodnotit ty další karty správně. A pak se může stát, že ta karta, která by mohla třeba i zachránit, tak vlastně nebude mít ten svůj vývoj nebo ten význam. Protože nezhodnotím správně další karty, poskládám to úplně špatně a prohrávám.

Marky: Jo, to je ono. Udělám chybu, jo, protože v tom stresu začneme vymýšlet strašlivý blbosti, scénáře. Místo, abysme to zklidnili a řekli dobře, dobře, přijmu to. Teďka se mi to teď děje dobře. Uklidním se a řeknu si tak a co bych tak mohla udělat? A nechám to přijít, protože zase vymýšlení nějakých složitých procesů je taky blbost. Jo, je to zase jednám v tom strachu a v tom tlaku. A je fakt, že třeba moje maminka, když třeba se koukáme pak zpětně na ty karty a říkají je teď jsem to jsem mohla vyložit tady a to jsem mohla vyložit tady a tím pádem si nemusela brát další kartu, která přišla jako nevhodná. Jo, takže to to tak krásně spolu souvisí a krásně do sebe zapadá, že když udržím ten klid a kouknu na ty karty, mám čas. My na sebe nespěcháme, na sebe netlačíme. Při hře my jsme úplně jakože v pohodě jo, ale protože každý si vytváří ten svůj tlak, jo, nevytvářím tlak mamince a ona ne. Jo, jestliže začnu být nervózní, tak si ho vytvářím sama, jo? Takže potom chybuju. si nevšimnu třeba těch karet, který tam leží na tom stole. Jo a zbytečně si třeba beru z toho balíčku a vytáhnu si kartu, která tam neměla bejt, ale stejně i potom, když třeba si to tohle uvědomím, tak i tu kartu špatnost to balíčku zase přijímám, i když není dobrá, protože vím, že další kolo se to obrátí, protože změním to nastavení své.

Radek: Takže přátelé, jestli jste si dneska nebo včera nebo zítra si vytáhnete kartu, která se vám nebude líbit, tak si z toho nedělejte problém. Nedělejte si z toho stres, nenechte se vtáhnout do nějaké negativní emoce, protože za další dvě kolečka můžete zjistit, že ta karta nebyla špatná. Naopak ve straně. Perfektní. No, Hrajte karty mlsejte.

Marky: Obchodujte na burze anebo si najděte svoje přirovnání, který. Protože si myslím, že každej máte určitě něco takovýho podobnýho, na čem můžete vidět, že že třeba najednou se vám nedaří, protože se vám zrovna třeba zhoršila nálada nebo něco, že to vidíte sami, že to je váš vlastní graf.

Radek: Vaše vlastní nastavení nebo obrázek vašeho vlastního nastavení.

Marky: A vaše karty nebo váš graf. Prostě poznáte to podle toho, když se pak hodíte do toho klidu a ono se vám to zase ty karty pěkně odkryje, jak budete moct. Prostě si užít ten život daleko líp.

Radek: I ten přítomný okamžik.

Marky: A manifestovat, jak říká Eckhart Tolle to, co chcete, ne to, co nechcete.

Radek: Takže učiním další pokus. Mlsejte

Marky: a buďte zdrávi. Ahoj.

LÍBÍ SE VÁM CO DĚLÁME?
KLIKNĚTE ZDE A PODPOŘTE NÁS
CHCI PODPOŘIT
JEDNORÁZOVĚ
CHCI PODPOŘIT
MĚSÍČNĚ
300 200 100 500 1000 300 200 100 500 1000 DĚKUJEME ZA VAŠI PODPORU!
MLSEJTE S NÁMI A BUĎTE ZDRÁVI :-)
cdn_helper cdn_helper cdn_helper cdn_helper cdn_helper cdn_helper

Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty