Musíme nějakou ne-moc dostat? Už to slovo „dostat“ je zavádějící.
Ne-moc od nikoho nedostáváme, vyrobíme si ji sami, tak jako vše ostatní v našich životech. A jak je to s dědictvím? ;)
Napište mi, co o tom myslíte vy :-)
Přepis videa
Ahoj, tady je Radek. Dnes mám pro vás zprávu o jednom mýtu. Je to mýtus o dědičnosti. Často při konzultacích a nebo i při webinářích jsme probírali právě toto téma. Jestli jsou nemoci a nebo sklon k obezitě opravdu dědičné.
Přátelé, je to mýtus. To, co je skutečně dědičné je způsob chování. Je to způsob chování, který jsme zdědili v rodině, v okolí, ve škole, je to skutečně to co ovlivňuje celý náš nás život. Jestli v naší rodině byla nějaká nemoc, tak pokud se nad tím zamyslíte, pravděpodobně to nebylo díky tomu, že by někdo tuto nemoc zdědil, ale nejspíš kvůli tomu jakým způsobem ten člověk žil, jak se choval, jak se stresoval, vyživoval, atd. A pokud jsme tady ty programy, zvyky přebrali i my, tak je zde celkem velká pravděpodobnost, že nás potká podobný osud. Dobrá zpráva je, že to můžeme změnit. Zvyky, programy, způsoby chování můžeme změnit lusknutím prstu, můžeme od další vteřiny začít žít nový život, začít prožívat a vyprávět nový příběh. A tam kde musíme „zabojovat” je vyrovnat se s tou změnou, protože většina lidí nedosáhne toho čeho chtěla, ať už je to hubnutí nebo úspěch v zaměstnání, podnikání, uzdravení se, protože se právě změny bojí. Takže, jediná věc na které musíme skutečně zapracovat, je odbourat strach ze změny. A pokud změnu uděláme, určitě povede k lepšímu. Existují dva druhy lidí. Ti, kteří přeberou programy a nepřemýšlí nad tím je-li to pro ně samotné dobře nebo špatně, a pak druhá skupina, to jsou ti, kteří se zamýšlejí, jestli jsou tyto programy a zvyky přijaté v pořádku, jestli jim neubližují, jestli jim slouží ku prospěchu, jestli na ně mají dobrý vliv. A pokud ano, udělají tu změnu. Tito lidé mají větší odvahu konat takovéto změny. Myslím si, že už to, že jste v naší skupině, že jste v naší databázi, že jste absolvovali naše webináře, nebo jste byli v členské sekci, prostě to, že jste se rozhodli hledat cestu jak změnit svůj život, jak si ho vylepšit, tak to vás řadí do skupiny druhé, do té, která přemýšlí nad tím, co vlastně dostala „darem” od své rodiny, od svého okolí, jaké zvyky a způsoby chování zdědila. Myslím, že jste na správné cestě, jen je potřeba nevymlouvat se třeba na to, že máte něco dědičného, že to co se vám děje je po někom, v DNA a podobně. Takové věci v podstatě neexistují. Je to zděděný způsob chování a ten se dá okamžitě změnit. Jakmile přijdu na chybu v systému, můžu ji okamžitě opravit.
Přátelé, přeju vám, aby jste měli co nejvíce odvahy k tomu změnu udělat, změnu, která vám přinese něco lepšího něco pozitivnějšího, která vás pomůže uzdravit nebo shodit přebytečná kila, nebo vám pomůže v nějakém podnikání, které chcete už dávno rozjet. Přeju vám, aby jste k těmto rozhodnutím dostali co nejvíce odvahy.
Jo, a rád bych znal váš názor, tak mi pod tohle video napište co si myslíte o dědičnosti. Děkuji vám, mějte se krásně :)
Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Uzdravte se jídlem
23 replies to "Jsou ne-moci dědičné?"
Myslím, že mám väčší predpoklad ochorieť na napr.problem s cievami a žilami.
Ale môžem to výrazne ovplyvniť jedlom,stresom a celkovým životným štýlom.
Dobrý den,
neteř má genetické onemocnění SMA (spinální svalová atrofie). Nikdo z rodiny ho projevené nemá, ale mnoho lidí je přenašečem, tak je to i u jejích rodičů. Na testy chodí pravidelně, a představte si, že onemocnění má neustále – v genech. Jak byste toto léčil? Děkuji.
Nejsem lékař, neléčím :-)
Pouze sdílím informace, jak začít tělo vyživovat v souladu, navýšit tak energetickou rezervu a umožnit uzdravování.
Zdravím Vás Radku a Marky,
už od miminka trpí dcera na celiakii.
Osypala se ve třech týdnech života po celém těle červenými svědivými puchýřky, atopickým ekzémem, který jsem neznala. V tomto rozsahu ji to drželo asi rok, hnisalo ji to, měla to již v zánětlivém stavu. Dětská lékařka nepomohla, na kožním jen málo, když ji dali kortikoidové masti. Řekli, že se z toho vyvinou alergie. Velmi plakala, nespala, byla neklidná, moc ji to bolelo, svědivá krupice, virážka ji trápila tak, že jsme se s manželem pak i rozvedli. Měla jsem z toho psychiku v háji i já.
Trápilo mě, že jsem jí to asi spustila já, když jsem po příchodu domů z nemocnice byla nemocná a abych byla schopná i při nemoci fungovat, ládovala jsem se celaskonem 500mg denně, tím rozpustným ve vodě. Nekojila jsem skoro vůbec, ale snažila jsem se, tak ráno a večer jsem asi 20 ml ze sebe vyždímala a obávala jsem se, že jsem to spustila v těle miminka já tím vysokým dávkováním vitamínu C.
Na kožním mi však řekli, že je to již vrozená dispozice a že jsem to nespustila, nezavinila já tím celaskonem. O nikom z rodiny jiným nevím, kdo by tímto problémem trpěl. Vyšetření na lepek dělali i nám, jejím rodičům.
Když ekzém asi ve třech letech ustoupil, v 5 letech ztratila lokálně vlasy, asi na sedmi místech v hlavě měla rozsáhlé plešky. Nazvali to alopecií a zjišťovali, kde je v těle problém, autoimunitní onemocnění.
Po roce byl verdikt, že je to celiakie a nesmí nic z obilovin s lepkem. A že toto onemocnění má celoživotní dopad, tedy léčí se bezlepkovou dietou.
Už oslavila 18.narozeniny. Asi již před 8 lety jsem narazila na Vaši školu SCD vaření, ale dosud jsem žádný krok neudělala, kromě platby. Už ani nevím jaké mám přihlašovací údaje.
Je to škoda. Tento příspěvek mě opět natolik oslovil, že není nemoc vrozená, že jsem opět dostala naději, že se s tím dá snad něco dělat.
Děkuji za to, co děláte a též za Vaši odpověď.
Zdravím Vás paní Jano :-)
Děkuji moc za Vaši zprávu. S přístupem nebude žádný problém, napište na podpora@uzdravtesejidlem.cz a dáme vše do pořádku :-)
Zdědila jsem krevni mutaci MTHFR a jsem prenasec,tohle bohuzel v me moci neni a nebylo.Tady genetiku nepreperu.Pokud netusite co to je…tak neschopnost tela stepit a spracovat vitamin B9 kyselinu listovou,B12,B6.ma to vztah ke zvysene srazlivosti a ovlivnuje to psychiku.
Kdo Vám tohle všechno řekl? A kdy jste byla naposledy na testech?
úplně souhlasím a jsem ráda, že se potvrzuji moje domněnky….díky díky díky.
…tak o tomto som presvedceny uz velmi davno a uplne s tym suhlasim…..
no zvysok rodiny stym stotozneny nieje, je to ich volba, mozna ze casom budu pripraveny tiez akceptovat iny pohlad/skutocnost.
Ano, to je jedna z věcí, které musíme našemu okolí „umožnit“, byť bychom je milovali sebevíc… Nic nelze nutit, funguje pouze příklad, který pak ti, co už jsou připravení mohou následovat.
Souhlas a jsem rad, ze se venujes zdravi nejen pro sebe, ale rad poradis sve zkusenosti a studia i druhym. Tesim se az se sejdeme osobne. Vasek
Rád vás zase uvidím…. Díky :-)
Dobrý večer,poslechla jsem si video a velice poučné bylo.Zmínil jste o dědičnosti.To je ono vše se řekne to je zděděné ,aspon se to může na něco svést.Ale je to v nás lidech jak budeme své tělo poslouchat a stravovat se .Jestli jsem to pochopila správně.Zapoměli jsme se smát,radost mít z maličkostí a dělat druhým radost.A to také má důvod ,jak naše tělo reaguje.Nějak jsem se rozepsala.Ale nevadí .Jsem moc ráda ,že Vás s Marky znám.Zdravím Vás Marie
I my Vás moc zdravíme :-)
Super Radku. Je to tak tak. Mnoho lidí má přesvědčení o dědičnosti nemoci tak silné jako skála. Změnit se dá vše, je to o nastavení mysli. Ta se dá změnit. Stejně tak jako můžeme věřit v to, že máme nemoc, můžeme věřit tomu, že se uzdravujeme až jsme úplně zdraví. Důležité je začít se změnou kterou chci a vydržet u ní. Skvělé video. :)
Mám pro vaše čtenáře typ na knihu: Anita Moorjani – Musela jsem zemřít anebo Má cesta od nemoci k úplnému uzdravení.
Díky Mony za skvělý tip… Zrovna nedávno jsem tuhle skvělou knížku koupil pro Marky :-)
Jojo, tak moc jsem si ji přála, že Radku? :) ale pak jsem ji chvíli zase nechtěla…nechtěla jsem se zabývat pořád nemocemi, chápete…a pak jsem četla Jardu Duška, knihy „Tvary tmy“ a „Ze mě“…a Jarda tam o knize tak pěkně mluvil…nastínil příběh Anity tak, že jsem dostala chuť ten příběh přečíst a tak jsem si knihu přitáhla, tedy přesněji, Radek mi ji koupil…už ji neberu jako knihu pouze o nemoci, ale o tom PROČ…opravdu čím dál víc cítím jak důležité je mé tělo, moje zdraví, moje láska k sobě, k tomu co tvořím, atd., a to, abych žila v pohodě, bez stresů a strachů…nastavit se na pěkné…já vím, každý něco řešíme, ale můžeme to vidět jako výzvy, a něco s tím udělat, posunout se výš a dál, abychom byli na sebe hrdí a spokojení…a nebo to brát jako důvod že to nejde a ať to řeší druzí…převzít zodpovědnost sám za sebe je prvním krokem na cestě k jakémukoli uzdravení, nejen zdraví jak ho známe, mám na mysli „uzdravení“ v jakékoli jiné další oblasti našeho života…
Naprosto s vámi souhlasím. brzdí nás hlavně naše strachy a já vám za toto video děkuji! Nicméně co se ještě dědičnosti a nadváhy či hubnutí týká, prostě v dědičnosti mám větší boky, tzn. že ty prostě hubnu pomaleji než např bříško. nicméně hubnu a to, že to „nejde, protože to mám v genech“, už je případná výmluva.
Je to pravda… Muži břicho, ženy boky :-) Dámy, zaplať „Bůh“ za vaše boky :-) No a velikost si s SCD můžete „upravit“ podle potřeby…
Dobrý den, chtěl bych Vás požádat o radu. Před třemi měsíci se mi začlala oběvovat vyrážka na bličeji, pak se do toho přidal opar na oku a pak se rozjel ekzém. Tomu všemu předcházel stres s narozením malého syna a také nevyspání apod. Možná i vnitřní boj a odpor k některým kolegům v práci, takže vnitřní nějaké protiklady. Chtěl bych Vás požádat o radu. Ekzém jsem měl před 4 lety v podstatě po postupném vysazování kortik.mastí a mazíním pravidelně eucerinem se mi úplně vytratil, s tím, že jsem se poslední rok vůbec ničím nemusel mazat. Až bohužel do této doby. Samozřejmě jsem již delší dobu nejedl lepek, cukr, alkohol apod. Hodně ovoce. Je to možná detoxikace? nebo bych se měl zaměřit na psychiku?
Ahoj. Jde to ruku v ruce. Čistě na SCD přestanete toxikovat mozek a on se Vám odmění jiným pohledem na svět a možná i výměnou kolegů :-) A hlavně, v těle, kde funguje imunita, není prostor ani pro ekzémy…
Dobrý den pane Kudrno.
Právě jsem zhlédla Vaše video, ve kterém povídáte o „dědičnosti ne-mocí“. Souhlasím s Vámi, vše je v našich rukách. Ale co taková genetika? Nejsem odborník, to ani náhodou. Ale je zajímavé téma. Ne vždy děti zdědí po rodičích jen to dobré. Hledáme doma cestu k lepšímu zdraví, částečně se daří, ale je to běh na dlouhou trať. Vyskytla se doma potravinová alergie (docela rozsáhlá) a teď jsme na cestě, kde hledáme co ano a co ne. Vaše vebináře a videa a vůbec celý Váš „projekt“ jestli to tak můžu nazvat, je perfektní. Držím palce do dalšího období.
Mlsáme a chceme být zdraví.
Mějte se moc a moc krásně.
Alena Filipiová
Zdravím Vás
Genetika bude jistě zajímavá věda, ale naše problémy vznikají mnohem jednodušší cestou a dají se také „jednoduše“ řešit. Naše těla nám umí velmi dobře říct, co se jim nelíbí, jenže my většinou neposloucháme…
Náš „projekt“ dělá radost i nám, protože do sebe nabírá lidi, jako jste Vy, tedy takové, co se už rozhodli něco pro sebe udělat. A to je V.I.P. společnost v pravém slova smyslu :-) :-) :-)