Mě to dává smysl… Nejdříve musím dát do pořádku sám sebe a teprve pak mohu začít pomáhat ostatním.
Trochu jiný pohled na sobectví… Co na to říkáte?
Ahoj, tady je Radek. Dnešní téma je – Jestliže sám nemáš, nemůžeš dávat.
Dlouho jsem tomu úplně nerozuměl, ale dneska už vím jak je to myšleno. Je to jen jiný pohled na sobectví. Nějakou dobu náš učili, že sobectví je špatné, že v první řadě člověk musím žít v tom, že je potřeba pomáhat a starat se nejprve o své bližní a o své okolí. Člověk ale nemůže pomáhat, nemůže rozdávat, ani radost ani rady pokud sám nemá, pokud sám nemá informace, sám nemá radost, není šťastný nebo nemá chuť někomu pomáhat. Sobectví je podle mě a podle mnoha dalších špatně chápáno. Navíc slovo sobectví vzniklo ze slov sebe cti. Nejdříve tedy bychom měli ctít sami sebe a sobě dopřát, a teprve až když máme sami, můžeme rozdávat.
Často uvádím příklad, který mám rád, je z letadla. Jestliže při letu klesne množství vzduchu a vypadnou takové ty dýchací přístroje a vy budete mít na klíně své malé dítě, komu nasadíte dýchací masku jako první? Hodně lidí odpoví, že samozřejmě dítěti, ale je to přesně naopak. V první řadě musíte zachránit sebe, aby jste se mohli postarat o dítě. Pokud to uděláte opačně, může se stát, že se první udusíte, na dítě s maskou spadnete a udusíte si potomka.
Pokud se zatouláme do oblasti financí, zmíním zde mého oblíbeného autora z dřívější doby, pana Roberta Kiyosakyho a jeho knihu Bohatý táta, chudý táta. Jeho tatínek, jeho rádce, říkal „prvně zaplať sobě a teprve potom všem ostatním“. To taky na první pohled vypadá zvláštně, ale dává to smysl. Pokud rozdám všechny své peníze, které mám zaplatit a nezbude mi nic, nemohu žádným způsobem pokračovat ve svém byznyse, ve svém životě. První prostě musí mít člověk sám, aby mohl rozdávat. Zvláště ženy mají tendenci samy sebe vynechávat. Myslí víc na ty děti, na svého muže, na rodiče, na kamarádky, a pak se může velice snadno stát, že si uženou nějakou nemoc nebo že ztratí chuť do života, ztratí životní elán, jsou unavené, vyčerpané, nemají sílu, když by samy potřebovaly péči, nabít energii.
A proto je potřeba myslet v první řadě na sebe. Je důležité, aby člověk, kterého uvidíte ráno v zrcadle jako prvního byl pro vás ten nejmilejší a nejdůležitější člověk na světě. A pokud se vám toto podaří, tak okolo vás začne všechno fungovat. Energie, kterou vydáte se vám se vrátí. Jestliže přicházíte se smutným nebo naštvaným obličejem, rozdáváte negativní emoce, tak co se vám vrátí? Zřejmě asi žádný úsměv, žádný úspěch, žádný užitek. Vrátí se vám něco podobného, na podobné frekvenci. Naopak, když rozdáváte radost, když záříte, když máte z čeho poradit, když máte sami dost a můžete rozdávat, tak se vám to bohatě vrátí, několikanásobně. Když přijdete například s úsměvem na úřad, tak pořídíte lépe než když dorazíte nabručení a budete nadávat. Je v tom logika, sami to určitě taky vidíte, ale někdy si to málo uvědomujeme, málo se podle toho chováme. Jestliže tedy sám nemám, nemůžu rozdávat. Promyslete to, zkuste se podle toho zařídit, vyzkoušejte to. Změna určitě přijde a ta změna bude veliká.
KLIKNĚTE ZDE A PODPOŘTE NÁS
JEDNORÁZOVĚ
MĚSÍČNĚ
300 200 100 500 1000 300 200 100 500 1000 MLSEJTE S NÁMI A BUĎTE ZDRÁVI 🙂
Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty
Som rada, ze som sa k vasmu videu dostala.
Urcite s vami suhlasim. Tesim sa na dalsie prispevky.
To mne chytlo za srdce. Je to hluboká pravda.Děkuji za tuto přednášku . v.j.
MARKY
Krásne napísané,
Daniela
Přidávám příspěvek a radu od paní Radky Malé z členské sekce 🙂
Moc zdravím všechny,
budu opět reagovat opačně, než většina lidí. Chtěla bych všem ženám sdělit, že držet SCD se dá i s dětmi a s manželem. Zjednodušeně uvaříte SCD jídlo a uděláte k tomu přílohu pro zbytek rodiny….oni se to postupně taky odnaučí ;-). A až ochutnají ty vaše mňamky nebudou tu chemii sami chtít. I puberťák pochopil.
A ještě jednu babskou radu, nepřemýšlejte holky co bude špatně, když to třeba vůbec nenastane a nehledejte důvody proč něco nejde, spíš způsob jak to udělat jde 🙂 . Nazdárek ať se daří
Dobrý den, Radku. Musím reagovat na vaše video. Souhlasím s vámi, já to dělala přesně tak. Když byli děti malé, po smrti manžela jsem je vychovávala sama, stalo se několikrát, že jsem měla horečku a potřebovala jsem se z toho rychle dostat. Na mně zabíralo to, že jsem se musela vypotit a nevylézat z postele alespoň tři dny. Synové mi nosili ovoce, pití a to co zvládli připravit. Vše ostatní bylo nedůležité. Starali se o mně tak, jak jsem se starala já o ně, když byli nemocní. Když jsem slyšela od svých kolegyň, co všechno musí dělat při svém marodění, tak jsem si říkala, že jejich rodina si své maminky neváží. Ona se o ně stará vždy, když potřebují, a o ni se nepostará nikdo? Váží si jí? Ať se každý zamyslí. Přeji všem hodně úspěchů, Jana.
Správně jste nastavila vztahy se svými dětmi a to zaslouží respekt… I když jsou dnes informace asi nejdostupnější bez rozdílu pro všechny, zdaleka ne každému se to daří 🙂
Poučne a pravdive.Souhlasí z komentařem
Přeji pěkný večer a opravdu se mi to hodně líbilo a přesně jako většina žen na sebe zapomínám a je dobré toto pro mou generaci občas připomenou 🙂 děkuji za inspiraci a cestu životem 🙂
Iw Kováčová
Rádo se děje 🙂
Svätá pravda Radku,toto som robila aj ja niekedy,ale už bude roka sa pozerám hlavne najprv na seba,nech si myslí kto chce čo chce,prvá som teraz ja,až potom ostatni. Mám z toho už lepší pocit,voľakedy som sa cítila zle,že som sebe niečo dopriala a ostatným nie,dnes už ten pocit odišiel,aj keď nie vždy na 100%,ale už nemám také výčitky svedomia,a keď to niekomu vadí,je to jeho problém,nie môj!!!! Veľa zdravíčka želám. Matilda
Děláte pro sebe velmi dobře paní Matyldo 🙂
No to není so bec tví to je sebeláska. Je v tom velký rozdíl…. Protože onás samotné jde vždycky v první řadě… I když si to sami neradi přiznáváme, ale je to tak…
Ano Miluško, lidé si často pletou slova, nebo spíš vysvětlují slova jinak než jaký je jejich význam…a i ta naše nádherná čeština je kolikrát oříšek… A co takové emoce? Řekněme například „závist“ nebo „láska“, stav, pocit z těchto slov, energie, to vše cítí každý z nás trochu jinak, neboť prožíváme různé životy, různé cesty, zkušenosti…
Jinak slovo „sobectví“ znamená SEBE-CTI. Když každý bude milovat sám sebe, nemusí lásku vyžadovat odjinud.. ona láska se ani nedá vynutit, může se buď přijmout a nebo dát druhému, ostatním, bezpodmínečně. Když budeme mít lásku v sobě, když si ji umožníme, tak už nikdy nebudeme závislí na tom co je tam někde venku.
Mějte všichni krásné dny, Marky 🙂