Večeře, večírky, oslavy, svatby, rodinné sešlosti a podobné akce… Všude hromady jídla a pití, a nic podle SCD… Máte takovou chuť… A ty řeči… Vezmi si! Pro jednou se přece nic nestane… Vypadáš nemocně… Je to zdravé takhle hubnout a „nic“ nejíst? JAK odolat? JAK to vydržet? JAK se v takových situacích zachovat?
Jedna z častých otázek, které od vás dostáváme, různými způsoby, ať už v e-mailu nebo při konzultacích je, jak to udělat, aby jste nepodlehli pokušení porušit SCD. Samozřejmě že chápu, že se mnohdy dostáváte do situací, kdy je to těžší, kdy je to složitější.
Nedávno nám psala jedna dáma, že byla na oslavě narozenin, a že to byla opravdu obrovská oslava, že tam bylo neuvěřitelné množství jídla a všech možných nástrah, a ona měla opravdu co dělat aby neporušila. Nakonec přeci jenom něco ochutnala a druhý den se na sebe velice zlobila, že to nevydržela. Pokud takovou situaci zažijete, často se nás ptáte, jestli musíte začínat zase úplně od začátku, od fáze START, a nebo jestli můžete pokračovat dál.
Tuto otázku zodpovím první.
Pokud si už skutečně na nějaké oslavě něco vezmete nebo něco ochutnáte, může se vám to stát i omylem nebo díky nedostatku informací, a sníte něco co do SCD nepatří, tak pokud je to takováto ojedinělá věc, tak není potřeba vracet se do startovačky, pokračujete dál. Není to zase taková věda, samozřejmě dělat by jste to neměli, protože znáte to, nakrmíte brouky a oni zase začnou účinkovat.
Vaše otázka zní Jak to udělat, aby tomu pokušení člověk odolal? Ona k tomu patří ještě jedna kategorie, a sice, Jak to udělat, aby člověk odolal poznámkám a nebo pobídkám příbuzných, přátel. A někdy už to nejsou ani pobídky, příbuzní vám nadávají, že vypadáte blbě, že určitě zhubnete ještě víc, že jste určitě nemocní, že jste na tom hůř než předtím a pod., to tedy patří do podobné kategorie jak se vypořádat s takovými situacemi.
Vtip je vtom, že ta otázka je špatně položená. Nejde totiž o to JAK, ale PROČ? Vysvětlíme si to.
Jestliže budete řešit JAK se s tím vypořádat, tak pořád budete přemýšlet nad tím, jakým způsobem se vyhnout lidem, jídlu, poznámkám, jak tomu všemu odolat, bude pro vás složitější realizovat svůj cíl. Ovšem když si položíte otázku PROČ?, proč to neudělám, proč si nezobnu, proč nepodlehnu těm řečem, proč jsem na SCD. Pokud si stanovíte svoje PROČ a to proč bude dostatečně silné, tak vám to JAK půjde samo. Nemusíte se už nikdy o to JAK starat. Samozřejmě, ti kteří řeší nějaký závažnější problém, tak budou mít tu cestu k PROČ o něco snadnější, je to logické. Protože jestliže mám bolesti nebo jestliže mě můj problém, můj neduh, moje nemoc skutečně znemožňuje kvalitní život nebo někdy třeba i pohyb, práci či vztah, tak to moje PROČ je hodně silné. Budu dobře vědět proč si nechci někde něco vzít a „zhřešit”, i když mě to na tom stole hodně láká, nebo proč neposlouchat řeči lidí, kteří nemají dostatek informací, protože budu vědět, že se chci uzdravit, že chci mít plnohodnotný život, budu si jistý, že si chci svůj život řídit sám. I když nemáte tak silný motiv v podobně nějaké té nepříjemnosti, tak pořád to PROČ, které si vy sami stanovíte, víte proč chcete sami sebe uzdravovat pomocí jídla, proč chcete pro sebe používat SCD, a pokud si ho stanovíte, tak to bude vaším nejlepším vedením v takovýchto situacích.
Sám jsem těmito „zkouškami” prošel, nedávalo mi smysl žít tak jak jsem žil do té doby, s těmi prášky, s těmi bolestmi, s těmi nepříjemnostmi, s častými návštěvami toalety a podobně. To moje proč se ve mě na začátku usídlilo tak silně, že jsem v podstatě během těch let, co jsem na SCD, co SCD praktikujme spolu s Marky, neměl zas až takový problém s tím, že bych měl chuť na něco, co do toho nepatří. Samozřejmě tomu hodně pomáhá právě Marky, SCD samo o sobě, určitě i vy jste už zjistili, že těch dobrot na SCD je habaděj, a že člověku toho tolik nechybí.
Znovu se vrátím k tomu principu. Mnohem víc než otázka JAK vám pomůže otázka PROČ. Jestliže najdete ten důvod pro který se chcete uzdravovat, pro který chcete používat SCD, tak už vám nebude dělat problém JAK. Zůstanete klidní, budete znát svoje PROČ, a nikdo vás nerozhází.

KLIKNĚTE ZDE A PODPOŘTE NÁS



JEDNORÁZOVĚ
MĚSÍČNĚ



MLSEJTE S NÁMI A BUĎTE ZDRÁVI 🙂

Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty
Radku, zase uzasnej prispevek! Palec nahoru! ???
protože chci mít / čistou pleť / volné břicho / přibrat / čistou mysl
Ahoj všichni,
manžel mi říká já bych nikdy nevěřil,že budeš mít tak silnou vůli vydržíš a nebudeš scd (rok a čtyři měsíce) porušovat a co já na to,že když člověk něco chce všechno jde je to jen si to uvědomit a to je ta odměna to zdraví a to můžu říct,že mě to ani jednou nenapadlo,že bych porušila,protože na scd je tolik dobrot co si můžete udělat. A jak krásně je na světě když nemusíte řešit jestli po cestě je nějaký záchod nebo není, ti co to zažili asi ví co myslím( proktokolityda).A nástrahy co se týče narozenin pokud vás ti lidé znají nemají problém se zeptat a co ty můžeš jíst,ať tam nejsi o hladu.Byli jsme na tůře a já si vzala málo jídla a tam pro mě nic neměli zeptala jsem se jestli by mi neuvařili vajíčka na tvrdo a uvařili a i kdyby neuvařili taky by se nic nestalo chvilku bez jídla člověk vydrží. A můžu říct ze své zkušenosti,že ti lidé kteří mě znají a vidí,že je mi líp to chápou a fandí mi.
Když člověk vymění jídlo, časem změní i šatník ;), změní se mu stav mysli, začne přemýšlet jinak o ostatních, ale hlavně o sobě. A nakonec vymění i „kamarády“, odejdou rejpalové a přijdou fandové, podobní vám, nabídnou vám podporu, lásku a péči, budou se vás ptát, nechají se inspirovat, tak to přesně funguje.
Vánoce jsme porušili SCD.Rodiny našich dětí,návštěvy atd.Ono se neděje nic hrozného,protože člověk zjistí,jak mu bylo dobře,když několik měsíců držel SCD.A tak se velmi rád vrátí k tomu,co mu pomohlo k uzdravování.Už nelze opustit to,co mi pomáhá.Je to jako když jsem sportoval,musím aspoň lehce cvičit,protože je mi dobře.Je mi 72let a je mi opravdu velmi dobře.A děkuji stále a stále Marky a Radkovi.
A my děkujeme Vám za krásná slova 🙂
Máme velikou radost, že se Vám daří tak dobře…
Děkuji Vám, Marky a Radku, protože tohle video je dost o tom, oč tu také běží. Já jsem na SCDéčku půl roku, nemůžu říct, že mi všichni fandí, v práci si někdy i klepou na čelo. Jen já vím, co se ohledně mého zdraví všechno změnilo. Často slyším: Štítná žláza? Na tu taky beru prášky, už několik let! Astma? Na to je přece inhalátor! Zásadní rozdíl je zřejmě v myšlení, já se chci UZDRAVIT! Každý máme své priority. Také jsem prošla několika oslavami, voňavému pokušení lze vždycky odolat, když víte proč- a je to přesně o tom: PROČ? Protože mi ZÁLEŽÍ NA MÉM ZDRAVÍ, PROTO! Howgh :-)!
Vážně mám velkou radost, že to většina z vás chápe 🙂
To ukazuje na zásadní rozdíl mezi vámi – „probuzenými“ a těmi, kteří ještě vůbec nevědí co dělají… 🙂
Dobrý den Radku.
Vůbec mi nedělá problémy nedat si nic z toho co mi nabízejí, protože si vždy nosím svoje. Vždy toho napeču víc než sama spotřebuji, protože každý je zvědavý jak to chutná. Všichni rádi ochutnají a pak většina pochválí 🙂 A někdo si odnese i recept.
Je to vlastně jednoduché „Proč porušovat SCD, když mi je tak fajn…“ Všichni moji známí už vědí jak na tom sem a když se někdo diví, ráda jim vše vysvětlím. A navíc po 27 letech trápení mám konečně prázdniny 🙂
PS: a nezapomínejte, když jdete na oslavu – vezměte si i svoje kyselé okurky 🙂
Dokonalé 🙂 Není co dodat…
Člověk musí vědět co chce, co mu pomáhá, prostě, vše srovnané v hlavě. Nikdo se nesmí nutit, to pak nefunguje. Jsem na scd teprve od konce května (z důvodu srovnání váhy a zdravého životního stylu), a to jsem začátkem června ženila syna – žádné cukroví, frgále,… vydržela jsem. Těď mi to ani nepřijde. Máme oslav mnoho, protože už jsem babička 4 vnoučátek, na oslavu si upeču bagetku a udělám pomazánky, cukroví od Marky je mňam a všem chutná. V restauraci je někdy potíž, ale grilované maso s oblohou najdu všude. Když ne, tak nejím a popíjím dobré suché červené. Děkuji za video a zdravím Vás. Ivana 🙂
To je úplně perfektní přístup 🙂
Ahojky všem, Já to mám v pohodě v práci když někdo něco slaví nosí mi banány ? když jdu na oslavu tak se najím předem a tam se občas najde nějaká zeleninka a když někam jedu zjistím předem zda mi vyjdou vstříc pokud ne něco si vezmu, nebo tam nejedu. A k Radkovi bych jen dodala: děcka hledejte způsoby jak to udělat a nehledejte důvody proč to nejde. Všechno jde ?po dvou letech s SCD mohu říct že ani rodina netrpí ono už jim stejně jinde nechutná.
Mějte se parádostně a držím všem palečky
🙂
Radi, hned v úvodu mě napadla stejná myšlenka, a ty jsi ji na konci komentáře zmínila 🙂
Prostě, kdo je sladěn s tím co dělá, jinými slovy, kdo se rozhodne a zaměří se na uzdravení, stanoví si svůj jasný cíl, vlastně už vyhrál, i když realita je zatím jiná. Hlava, srdce, záměr mají velkou moc v tom co děláme, víc než samotné jídlo, to jídlo je jen třešinka na dortíku, díky kterému to zaklapne. Pokud v sobě objevíme to nadšení, tu jistotu, tu novou hračku kterou jsme pro sebe objevili, nemůže se nám stát, že bychom někam přišli a nebylo tam co jíst nebo že by jsme sebou neměli do čeho se zakousnout, prostě už víme, že všechno je dobré a bude ještě lepší. Je to mentální nastavení pro dobré věci. „Zázraky“ se pak dějí samy a my jen s úžasem hledíme, jak je to možné 🙂 Nene, na ničem nejedu 😉 jen jsem se vědomě rozhodla mít se hezky a stále to vylaďovat.
„Kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody“
Krásný den všem!
Dobry vecer,
jak jednoduche 🙂
Uplne se tomu musim smat Jak takova jednoduse pozmenena otazka dokaze totalne pozmenit vnimani.
Az budu priste upet nad vuni rohliku snad mi to pomuze 🙂
Mejte pekny vecer a dekuji
Pomůže, vím to 🙂
Ahoj, vidim to naprosto stejne, aby clovek odolal nastraham a drzel se SCD na 100%, tak musi mit silne „proc“. Pokud ma nekdo dostatecne silne „proc“, pak se otazkou, jestli porusit SCD nebo ne, vubec nebude muset zaobirat, protoze ho ani nenapadne.
Ja osobne otazku porusit nebo neporusit SCD neresim, protoze vim, ze na mne SCD funguje a uzdravila mne z Crohna, takze nejake pokuseni v podobe sladkosti a ja nevim ceho, mne nechavaji chladnym … a dyztak si dam med nebo datle, ty jsou sladky dost, pokud teda nejaky chytrak do nich nenacpal cukr, kdyby byly nahodou malo sladky 🙂
🙂
Ahoj Radku, děkuji za pěkné video, ale bohužel musím říct, že je to velice obtížné. Ani ne tak odolat, ale pokud má někdo narozeniny… jde se do restaurace, kde velmi často není co vybrat 🙁 salát v nálevu, obalený řízek… výběr některých restaurací je příšerný. Rozhodla jsem se pro ovocný pohár a dorazilo mi ovoce z konzervy 🙁 a ty poznámky ostatních…
Já vím… Ale právě proto je nutné to silné „proč“ 🙂
Pak může člověk vydržet i hladem, včetně těch řečí. A je to proto, že ví, co dělá… Na rozdíl od ostatních 🙂