Co mě zase jednou potkalo a jak se to stalo?
A co se vlastně v našem těle děje v té tak zvané “… sezóně”?
A jak s tím “zacvičit”, aby to co nejrychleji přešlo?
A ještě jeden osvědčený tip 🙂

PŘEPIS VIDEA ZDE

Zdravím vás přátelé. Dnešní video bude zase o jedné osobní zkušenosti a myslím, že velice aktuální, protože tady máme období, jak říkávala naše babička nebo babička Marky. Je tady doba. Jaká doba? No je tady doba přechodu z tepla do zimy, to znamená sychravé počasí, ochlazuje se a mnozí z nás. Tentokrát se můžu mezi ty mnohé počítat. Jak se později dozvíte, tak mohou začít svoje čištění. Abych to vysvětlil trošku blíže, začínám si čím dál více myslet, že jediná nemoc, která člověka trápí nebo ne, že bych si to myslel jenom já, ale jisté, řekněme vědecké prameny o tom mluví a mně se ta a ten pohled zdá velice logický a zdá se mně, že to nemůže být jinak. Takže vypadá to, že jediná nemoc, která nás lidi trápí, je toxémie. Co to je? Vysvětlím to. toxémie je označení pro zatoxikování našeho organismu, našeho těla, toho našeho vozítka a tím naším životním stylem, to znamená prostředím, ve kterém žijeme, a exhalacemi a nejrůznějšími jedy, které se dneska okolo nás vyskytují, nejrůznějšími toxiny a samozřejmě i způsobem našeho života. Co se týká řekněme té duchovní stránky, nebo jakým způsobem třeba řešíme svoje problémy, jaké jsme zdědili po našich rodičích a ve svém okolí programy, způsoby právě řešení těch různých situací atd. A to všechno, tedy náš životní styl, se podílí na tom, jak moc je naše tělo toxické. No tedy na jaké úrovni je ona toxémie. A zdá se, že čas od času, pokud je ta úroveň tohoto cyklování vysoká, je potřeba, aby se naše tělo vyčistilo, aby se zbavilo těch nejrůznějších toxinů a těch nejrůznějších problémů, které v sobě drží. A používá k tomu takovou jednu věc, které my říkáme nemoc a která zřejmě asi pravděpodobně nemoc není, která je pouhým čištěním toho organismu. A dřív jsme ji říkali chřipka a samozřejmě i ten průběh podle úrovně toho znečištění a podle, tím pádem i podle schopností našeho těla. S tímto způsobem čištění se vypořádat je u každého jiná.

To znamená, pokud na to opravdu kašleme a je nám úplně jedno, co jíme, jak často se rozčilujeme, jak často se necháváme emočně vtáhnout do nejrůznějších situací, tak samozřejmě podle toho je naše schopnost obrany a nebo schopnost řešení. Obrana je takové slovo, které bych nejraději nepoužíval, protože asi je to trošku všechno jinak. Ale ta schopnost řešení nebo schopnost reakce na to čištění je různá. Už nějakou dobu mluvím o tzv. energetické zásobě nebo energetické rezervě, která je také u každého z nás jiná. Zase v závislosti na tom, jakým způsobem se k sobě chováme, jakým způsobem se vyživujeme a jakým způsobem se třeba čistíme i duševně, tak v závislosti na tom máme určitou energetickou rezervu a ta je buď vyšší, nebo nižší. A samozřejmě díky tomu také máme schopnost třeba právě překonat to čištění a mnohem snadněji než třeba někdo jiný, pokud je naše energetická rezerva dostatečná, pokud samozřejmě není dostatečná. Pokud je tak na hraně, tak potom se nemůžeme divit, že třeba to čištění proběhne i několikrát za tu sezónu. No a díky tomu, jak jsme nastaveni, jakým způsobem a jak rychle se znečišťujeme nebo za toxikováváme, tak tím pádem jsme nuceni, nebo naše tělo má potřebu se čistit. Kdy k této situaci nejlépe dochází? Samozřejmě v době, kdy se nějakým způsobem oslabíme. To znamená končí léto, začíná podzim. My se ještě tak úplně dostatečně třeba oblékneme, někde trošku prochladneme a už to jede. Tělo okamžitě využije tady tu situaci. Ale úplně jiná věc je, jak my na to reagujeme. Ještě než se pustím do toho, jakým způsobem správně zareagovat a co se nám osvědčilo. A řekněme, co dává úplný smysl. Tak ještě připomenu jednu nebo zmíním jednu věc.

Já sám jsem si konečně zase vyzkoušel tady celou tu akci toho čištění na vlastním organismu a musím říct, že opravdu po velmi dlouhé době. Což naznačuje jednu věc. Jestliže jsme s Marky přešli na SCDčko už někdy před osmi lety, asi zhruba tak skutečně si pamatuju za celou tu dobu snad nějakou rýmu nebo něco podobného, nějakou úplně lehčí záležitost, ale v podstatě za poslední tři nebo čtyři roky vůbec nic z toho. A to znamená, že zřejmě díky SCDčku a díky celkové změně našeho životního stylu pravděpodobně mnohem méně namáháme náš organismus, naše tělo tím zanášením toxiny. Není to jenom to jídlo. Samozřejmě víte, kdo nás trošku sledujete s Marky, že se snažíme pracovat i na tom ostatním tak, jak to doporučujeme i vám, samozřejmě. Takže myslím si, že celkově ta změna toho přístupu má velký vliv, protože dřív jsem potřeboval čistit prakticky každý rok a možná i několikrát v době, než jsem poznal vlastně tady to, tady tenhle způsob výživy a tady tento životní styl, řekněme. A bylo to velice časté. Bývalo to i docela dramatické. A samozřejmě používal jsem klasické postupy, protože jsem potřeboval nebo takhle. Myslel jsem si, že je důležitější jít druhý den do práce. To znamená, že jsem se nacpal takovými těmi doporučovanými prostředky různými. Vy budete vědět, o čem mluvím, abych vlastně jednak potlačil teplotu, potlačil horečku, což je samozřejmě úplně špatně, protože ta má za úkol uvařit patogen, který mě sužuje v té chvíli. Takže tím pádem místo toho, aby celý ten proces trval pár dnů, dva, tři, čtyři dny, tak trvá třeba čtrnáct dnů. A samozřejmě, že jsem používal nejrůznější přípravky, abych aby se mně lépe dýchalo. Abych nekašlal, prostě a podobně. Potlačoval jsem prostě celkově. Ten proces toho čištění jsem potlačoval a díky tomu trval opravdu hodně dlouho. Většinou v současné době máme ještě jeden fenomén, který do toho přistupuje, a sice to je strach.

Strach obecně má velice negativní dopad na prožívání jaké jakéhokoliv omezení nebo jakékoliv zátěže naší. Protože jestliže cítíme v sobě něco špatně, jestliže cítíme, že se, že i naopak, jestliže se necítíme dobře a k tomu ještě se lekneme, co nám asi je a že by nám snad mohlo být něco úplně strašného. Pokud jsme se nechali zmást nějakými zprávami, tak ten strach může zmnohonásobit ty pocity, které prožíváme při tom čištění, při té detoxikaci a může skutečně vést až k tomu, že prakticky nemůžeme dýchat. Ten mechanismus dokonce je popsán ve vědecké literatuře. Jestliže je, jestliže člověk utrpí. Panickou ataku panický strach ze smrti. Tak se v podstatě může začít dusit. Je tam jakási přímá souvislost mezi mozkem a plícemi. Plicní sklípky, které se stáhnou, uzavřou a člověk se skutečně může začít dusit. Takže pokud. Na mě přijde normální čištění. A já mám řekněme informace, že bych mohl i zemřít. Mám. Vlastně řekněme, že jsem se nechal zmást až do takové míry, že věřím tomu, že bych mohl zemřít. I když řekněme, můj organismus není v tom stavu, že by mu to hrozilo, tak já tím, že se toho stavu momentálního leknu vyděsím se, tak skutečně můžu zažít velice těžký průběh jinak banálního čištění. A teď se dostanu k tomu, jakým způsobem jsem to řešil já, ostatně i Marky, protože jsme si tím prošli postupně. A teď někdo řekne Ha, a je to tady, je to nakažlivý. No, zatím se to nepodařilo nikdy nikomu prokázat a na druhé straně bohužel není tendence k tomu studovat jiné možnosti, jakým způsobem vlastně se tady toto děje, například morfogenetické pole a podobně. Ale v každém případě Marky poctivě i pod mým dohledem zůstala pěkně v posteli, i když už chtěla zase běhat a vytvářet ty svoje všelijaké dobroty a hodnoty a tak jsem jí tam zahnal, nechal jsem ji tam a opravdu po třech, po čtyřech dnech měla pokoj a ještě si odpočla. Konečně trošku. No a po nějaké době jsem se přihlásil já se svým čištěním a v podstatě jsem udělal to samé, co jsem doporučil Marky. A co doporučujeme i vám. To znamená nechat tělo dělat svou práci a vždycky to říkám na příkladu pejska. Pejsek, když mu není dobře, tak co udělá? Lehne si, dva dny nežere a nechá tělo pracovat.

Umožní mu prostě, aby mohlo dělat svou práci. Nejde do práce, nebere, nevezme si prášek a nejde do práce. Takže jsem udělal to samé u vědomí toho, že vlastně potřebuju udělat jedinou věc a to jít tomu tělu z cesty, netahat ho někde po nějaké práci, nenutit ho nějaké věci dělat, které zrovna nemá čas dělat, protože potřebuje čistit, protože potřebuje třeba vytvořit tu teplotu, protože potřebuje. Vypudit z těla toxiny, ať už je to nosem, krkem, ušima, to už je úplně jedno. Takže jsem v klidu si lehnul, potil jsem se, začal jsem si pouštět pohádky. Něco příjemného, aby i ten čas, který člověk stráví v té, v té posteli, aby prostě se tam nenudil, neotravoval a nepřemýšlel nad tím, že mu utíká práce. Je potřeba skutečně vypnout i po té psychické stránce. Samozřejmě teďka někdo namítne No jo, ale já musím do té práce. Musím vydělávat peníze. Jasně. Ale zkuste zapřemýšlet nad tím, jestli není lepší si ty tři dny, čtyři dny udělat volno a potom se zase v plné síle vrátit, než čtrnáct dní se kodrcat s nějakými prášky v nějakém šíleném stavu. Prostě prožívat, prožívat muka. Myslím si, že odpověď je celkem jednoduchá. Udělal jsem to myslím správně a fungovalo to. Mám k tomu ještě jednu takovou drobnost, protože začala ta celá věc v nosohltanu. A já jsem si z dřívějška pamatoval, že se mi to většinou přesunulo někam dál a nebo že mě začalo bolet v krku a. Tak jsem si říkal, jak to asi bude probíhat. Byl jsem docela zvědav. A pak přišla Marky s takovou jednou věcí říká Nechceš si zkusit vykloktat slivovicí? A já teda upřímně řečeno, alkoholu se vyhýbám jakémukoliv, protože po tom, co jsem získal řekněme různé informace o tom, jak to funguje v těle a o játrech, tak si svých jater velice vážím. A potom, co jsem absolvoval velmi dlouhé čištění, tak jsem si říkal, že bych nerad si je nanášel nebo nerad pokoušel. Nicméně jsem si říkal, když to bude úplně miniaturní množství a budu to kloktat a pak to prostě pomalinku spolknu a nebude toho moc, tak bych to mohl vyzkoušet. Přátelé, funguje to, funguje to jako hrom. Ale tak jak říkám, skutečně máme výhodu na SCDčku, že alkohol není nevhodný, ale to neznamená, že máte začít pařit v žádném případě. Ale právě pro takovéto případy můžete použít třeba tu slivovičku. A já jsem to vyzkoušel. Dal jsem si kloktal, spolknul. Úplně jsem cítil, že to přitom jde na ty místa, která zrovna cítím jako postižená. No a světe div se, během jednoho nebo možná dvou dnů, tak se to úplně zklidnilo a odešlo. A ještě teda abych, abyste si nemysleli, že jsem dva dny popíjel slivovici. Jeden panáček té slivovice mi vydržel vždycky na celý den, kloktal jsem několikrát během dne a ten říkám ten jeden panáček i na celý den. Ne že by ne, že vypijete jeden den flašku, druhý den flašku. V žádném případě, to by asi nedopadlo. Nebo možná ten krk by se spravil, ale víc byste toho poškodili. Takže taková medicína pěkná a zafungovala. A teď ještě další věc, kterou jsem si vyzkoušel, protože zrovna bylo potřeba udělat nějakou práci a já už jsem měl pocit, že už mám po, že už je všechno v pořádku. Neměl jsem teplotu, cítil jsem se dobře.

Bylo to asi po těch třech, čtyřech dnech a budu konkrétnější. Na takovém malém kousku země jsme zasadili brambory a než se začnete divit, co my budem dělat s bramborama, tak bylo to proto, že jsme chtěli zúrodnit ten kousek půdy, ale ne protože bychom je chtěli začít jíst, protože na SCD brambory opravdu nejíme. A samozřejmě, říkali jsme si někdo bude mít zájem, tak je prostě rozprodáme, jak to půjde. No a právě ten den, řekněme, kdy už jsem se cítil dobře, tak jsme potřebovali ty brambory dostat ze země a já jsem si říkal je to fajn, perfektně všechno funguje. Dal jsem tělu prostor, všechno a všechno se povedlo. A tak jsem se sebral a šel jsem na to pole. Ale zjistil jsem, že i rekonvalescence je důležitá. Jasně, asi se smějete, ale je to tak. Potom dnu, kdy nebylo, vyloženě nebylo. Nebyla zima, ale několikrát jsem se zpotil u toho samozřejmě. A byla to celkem celkem dost práce, protože i když nás na to bylo víc, tak ten pozemek je prostě určitá míra a těch brambor tam bylo docela dost i přes ty kroupy obrostly nám a večer už jsem cítil, že jsem udělal dobře a vrátilo se mi trošku nějaké pokašlávání, nějaké hlenění ještě. A tak jsem si říkal, že asi bude dobře, když trošku cuknu zpátky. A co z toho plyne? Plyne z toho to, že i když už se cítíte dobře, tak chce to.

Chce to opravdu jeden, dva, tři dny, podle toho, jakou máte možnost tu zátěž dávkovat. Velice mírně. To znamená, jak se vám udělá dobře nevlítnout hned do pole s bramborama nebo někam do práce. Nevím, do nějaké těžké. Chce to skutečně šetřit a samozřejmě dávat si pozor na tu výživu a. Pokud člověk. Má tu důvěru v tento mechanismus, ve svoje tělo a to čištění na něj přijde. Lehne si do postele v klidu, s čajem, s důvěrou a beze strachu. Odpočine si, řekne si Dobře, tak když už je to tady, tak to využiju. Prostě prospím se. Podívám se na pár pohádek tak jako já a udělám si prostě dobře, odpočinu si. Tak si myslím, že to je úplně ten nejlepší způsob, jakým se dá tady to čištění překonat. Zajímaly by mě vaše zkušenosti. Zajímalo by mě rozhodně, jestli jste třeba díky SCDčku taky měli takovou dlouhou dobu bez těchto čištění. Zajímalo by mě, pokud už k tomu došlo, jak jste k tomu přistupovali vy? A byl bych velice rád, kdybyste nám napsali do komentářů nějaké svoje postřehy a. Byl bych i rád, kdybyste to vyzkoušeli. Pokud to na vás přijde, zkuste to udělat právě takovýmto způsobem, že v první a nejdůležitější řadě půjdete svému organismu, svému tělu z cesty a nebudete ho namáhat. Nebude to zasypávat nějakou chemií, ale necháte ho dělat tu práci, kterou dobře zná, protože ji opravdu dobře zná a. Myslím si, že to je. Správná cesta. Samozřejmě pokud by se jednalo o nějaký velmi těžký průběh, nebo pokud by to bylo život ohrožující, tak je nesmysl si nepomoci nebo o tu pomoc požádat. Ale jsem přesvědčen o tom, že pokud právě neotevřeme dveře tomu strachu. Pokud dáme tomu tělu prostor, podpoříme ho a dopřejeme mu ten odpočinek. Dopřejeme mu ten klid a. Pohodu. Tak proběhne všechno v klidu tak jak má a ve velmi krátkém čase. Na rozdíl od toho, když neustále omezujeme tělo, aby nemohlo vytvořit tu teplotu, aby nemohlo. Já nevím, co dělat, aby se prostě nemohlo čistit. Ještě jednou, napište nám svoje zkušenosti. Velice nás to zajímá a budeme se těšit na příště. Přátelé, mlsejte. Dávejte prostor svému tělu, aby mohlo dělat to, co dobře zná. A buďte zdrávi. Ahoj

Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty

fb-share-icon
Tweet
fb-share-icon
Vydal(a) S 7 komenáři