I pohybem si dělejte radost

Ahoj tady je Radek.
Dnes bude řeč o pohybu. Ale nebojte se, já chci o tomto tématu mluvit hlavně proto, že nejsem úplně ten největší sportovec a vlastně jsem se vždycky snažil ten pohyb nějak dohánět. Byly doby, kdy jsem chtěl mít lepší figuru, víc svalů a podobně. Taky mě to vždycky moc nešlo. V poslední době jsem si uvědomil, že bych rád měl nějaký pohyb, při kterém bych tolik nemyslel na to, že se hýbu, aby mě ten pohyb bavil a tím pádem by mě ani tolik neunavoval. Když jsem chodil do posilovny, tak jsem si upravil svůj trénink tak, abych cvičil s lehkými váhami, větší počet opakování, chtěl jsem, aby mě to tolik nenamáhalo, aby to nebylo nepříjemné pro tělo, víte, aby to nebyl ten extrém, o kterém jsme se už kdysi bavili. Protože ty naše klouby budeme ještě za pár let potřebovat, že jo, a taky další tělní součástky. Takže, trénink to byl s lehčími váhami, s větším počtem opakování, ale pořád jsem sledoval hodiny, kdy už bude konec. Únava byla při tom posilování skutečně veliká. Nebylo to úplně to, co jsem si pro sebe představoval, co bych potřeboval, co by mi dělalo dobře i na duši. A tak jsem si říkal, „dobře, chtěl bych se hýbat, chtěl bych posílit své tělo, vím, že je to potřeba, ale co vymyslet, do čeho se pustit?” Jde totiž o jednu věc.
Když jsme malí, tak jsme mrštní, pohybliví, vstát ze země, vyskočit, zase sebou bouchnout o zem, je úplně sranda, nedělá nám to žádný problém. Ale jak potom přijdeme do let, začneme být takoví ti vážní dospělí, tak najednou ten pohyb začíná být problém. Odvykneme si přirozeně se hýbat, chodíme, sedíme, ležíme, a to je skoro tak všechno co děláme. Až na výjimky samozřejmě, jsou mezi námi lidé, kteří ten pohyb krásně využívají k životu, pro zdraví, jsou to velcí sportovci, nejen profesionálové, ale hodně z nás jsme právě takoví ti v klidu, peciválové, raději se na ty sportovce díváme v televizi. Velký problém je, když se člověk přestane pohybovat, všechny ty svaly pomalu ochabují, zkracují se. Zvlášť ty svaly, které jsou hluboko uložené, to znamená nejen ty, které jsou vidět (říká se jim core (kór), je to oblast břicha, střed). Jsou to svaly, které mají velmi důležitou úlohu, nesou to tělo. Například právě aby se tělo dokázalo rychle zvednout třeba ze země, něco přeskočit, vlastně abychom byli přirozeně mrštní, abychom se dokázali okamžitě hýbat. A jestliže tedy ten systém vnitřních svalů začne ochabovat, tak po nás nic není, že jo. Najednou potřebujeme udělat nějaký pohyb, nesme zvyklí, my ho v takovém nečinném stavu uděláme, no a sval už neví co dělat, zapomněl jak pracovat, a tak nás někde loupne, něco rupne a malér je na světě.
No, abych to moc dlouho neokecával, tak jsme s Marky přemýšleli, jaký ten pohyb by to tak mohl být, a tak jsme chtěli vyzkoušeli něco nového, něco zajímavého, abychom víc trénovali, abychom se dostali do kondice, ve které jsme byli jako děti. No a najednou se to stalo, nápad k nám přišel, objevila se trampolína. Ale ne takové ty malé trampolínky, jak na nich skáčou děvčata s takovým tím zábradlím, ale skutečně ta velká trampolína, kde se opravdu skáče. A tak jsme si říkali že to půjdeme vyzkoušet. Bylo to právě před dvěma dny, a jaké to bylo můžete vidět právě teď. Musím říct, že to je ohromná zábava. Zatím mám pocit, že je to přesně to co jsem uvnitř nějak hledal, protože jsem najednou měl zase takový pocit, jako když jsem byl malej kluk, když jsem začal dělat něco co mě šíleně bavilo, to skákání bylo prostě úžasný. Navíc jsme měli možnost skákat do takových těch měkkých velkých kostek, jako do bazénu. Skutečně paráda. Ale pozor, člověk se u toho ve chvilce zadýchá, ve chvíli se unaví, to není jen takové nijaké skákání, zvlášť když není kondice. Měli jsme mít celou hodinu a vzhledem k tomu, že nás pustili do tělocvičny o něco dřív, skoro o čtvrt hodiny, tak jsme po čtvrthodině skákání tedy ještě dřív než nám vlastně začala ta hodina měli pocit, že už máme dost. Na tom začátku to opravdu není žádná sranda, je to jako s každým začátkem něčeho nového. Ale nakonec jsme tam poskakovali skoro tři čtvrtě hodiny, a na různých trampolínách. Zkoušeli jsme co se dalo, i přeskakovat z jedné na druhou. Marky to šlo daleko líp, protože ona je prostě daleko větší sportovec než já. No a když jsme skončili, tak jsme cítili, že nás bude bolet úplně všechno, tomu se nedalo vyhnout. Včera to bylo nejhorší, hezky jsme odpočívali, jen se tak povalovali, a když jsme se chtěli nadzvednout, tak to bylo hodně těžké. Ale dnes už je to mnohem lepší, chtěli bychom chodit tak dvakrát do týdne, tak vám podám za nějaký čas zprávu, jak to funguje, jestli nám to prospívá, jaký to má na nás vliv. Ale musím říct, že jsem netušil, že ty svaly, které jsem cítil včera nejvíc, že vůbec existují. Vypadá to, že trampolíny mohou být dobré cvičení, přináší spoustu zábavy. Nějakou dobu to vyzkoušíme a když nás to bude bavit, bude to fungovat, tak bych u toho rád nějakou dobu zůstal. A proč vám to všechno vykládám?
Protože pohyb je samozřejmě důležitá součást toho, aby člověk fungoval, aby byl v pohodě, aby měl zdraví, protože to není jen jídlo, které uzdravuje. Vy víte, že je to i správné myšlení, které je potřeba a také ten pohyb. Díky pohybu krásně funguje peristaltika a spousta dalších pochodů. Naše tělo nemá nohy, a ruce, a svaly, a šlachy, a prostě další věci jenom proto, abychom se váleli v posteli u televize nebo u počítače. Kdybychom měli mít takový život, tak bychom pravděpodobně vypadali trošku jinak. Vzhledem k tomu, že máme toto úžasné tělo, tento pohybový aparát, je nanejvýš jasné, že bychom ho měli používat i k pohybu, k aktivitě, která by nám dělala radost, byla příjemná a prospěšná. Je to úplně jednoduché, když nám něco dělá radost, možná tím děláme radost někomu dalšímu, tak nám to nepřipadá jako práce nebo jako námaha nebo jako cvičení, to je asi ten klíč. To je to proč vám to tu říkám.
Popřemýšlejte nad tím jaký druh pohybu by vás bavil, je jedno jestli je to turistika, jízda na kole, tenis, balet, jóga, plavání, skákání na trampolíně nebo obyčejné procházky. A nebo třeba taková jízda na motokárách. To jsem taky nedávno vyzkoušel a musím říct, že to je taky ohromná dřina. Jezdil jsem jen deset minut, ale připadal jsem si jako kdyby mě porazil náklaďák. Vyberte si prostě pro sebe pohyb, který vám bude pasovat, který vám bude dělat dobrou náladu, dobré pocity, aby jste si ho plně užili, abyste se bavili a pak to bude ta správná cesta pro vaše zdraví, pro váš hezký a spokojený život.
Přeji vám, aby jste měli dobrý výběr, abyste přišli na to co vám dělá dobře, samozřejmě úměrně vaší kondici a vašemu věku. A potom můžete přidávat, protože vaše kondice se zlepší a bude se zlepšovat velice rychle. Tělo se dokáže velmi rychle adaptovat na zvýšenou námahu. Ale zároveň připomínám, nepřehánějte to! Takto, nechoďte do žádných extrémů, protože extrémní výkony přináší extrémní výsledky. A nejenom v nárůstu třeba extrémní svalové hmoty, ale také v extrémním opotřebení některých součástek jako jsou třeba právě ty klouby a šlachy. Vyberte si něco, co vám pomůže vyladit vaše zdraví na sto procent.
Mějte se krásně, mlsejte a buďte zdrávi.