Je tady zase čas… Vínečko dozrává a zase můžeme ochutnávat burčák :-)
Mimochodem, je to docela specialita několika málo zemí. Ve zbytku světa pro to ani neexistuje název…
A říká se také, že je tento mok léčivý…
Podívejme se tedy, jak je to s burčákem, když jsme na SCD, a jak šlo ochutnávání Marky, když jsme natáčeli dokument o roku života s vínem pro známého vinaře Staňu Mádla :-)

Nakoukněte i k našemu kamarádovi :-) Váš vinař, Stanislav Mádl

PŘEPIS VIDEA ZDE
Burčáček je tady!

„Burčáky, to je samostatná kapitola roku . Ony ty večírky burčákový jsou osobitý, jsou trošku veselejší, lidi mají aj úplně jiný nápady než během roku, protože ve chvíli, když burčák obsahuje kysličník, který se okamžitě vstřebává do krve, ovínění je daleko rychlejší, zábava je rychlejší, ale je to jak se vším, člověk to musím mít pořád pod kontrolou a na uzdě. Ve chvíli, kdy se mu zdá, že se burčák dá pít nekonečně dlouho a nekonečně hodně, to dojde k záhubě, a je nejlepší jít z toho večírku první. Je to hodně osobitý, hodně se zpívá, hodně se navykládá, lidi mají k sobě blíž, kysličník udržuje atmosféru hodně uvolněnú, nechcu říct drzú, myslím to tak, že zpívá ten kdo nezpívá, modlí se i ten kdo se nikdy nemodlil, je to doprovázené zábavů. Problém je pro vinařů, že je složitý zábavu v té době udržet, protože toho spánku je hodně málo, spáváme i 2 hodiny denně a to ešče v sedě na židli, aby sme to zvládli. Další stěžejní bod těch mladých vín po burčákách sú svatomartinksý vína, 11.11. v 11h dopoledne sú vybrané odrůdy, který se můžů servírovat jako svatomartinksý vína, kdy sú doprovázený svatomartinsků husů, kdy se ukončí vinobraní, kdy se svolají sběrači, všichni ti lidi co se o vinohrad starali, kteří strávili nekonečný dny a nekonečný noci při té ochraně té révy”.

Ahoj tady je Radek. Zdravím vás. Po krátkém úvodu z dokumentárního filmu „Rok vína”, který jsme kdysi natočili s kamarádem Stanislavem Mádlem bych vás dnes rád informoval o pár věcech kolem burčáku. Určitě vás to bude zajímat, protože je to právě aktuální téma. Víte, to je otázka, jestli pít nebo nepít na SCD burčák. Je to sice ovocná šťáva, ale v kvasu, je potřeba pořídit si burčáček kvalitní. Pro nás je důležitá jiná věc, a to, jak probíhá proces vzniku burčáku. Glukóza se kvašením přeměňuje na alkohol a existuje několik stádií. Na začátku je „sladký”, pak je „ve varu“, další stádium je po „zlomení“ a další stádia ta už nás tolik nezajímají. Nás zajímají hlavně ty první tři. Ten sladký, to je stádium burčáku, kdy cukry ještě nedostatečně kvasí, nejsou přeměněny na alkohol, to je takový ten burčák, který má hodně velkou sladkost, je to taková ta šťávička. Kdy je burčák nejkvalitnější, tak to je stádium ve varu, druhé stádium. Vinaři na to rádi čekávají, rádi u toho popíjí dobré vínečko, čekají až dlouho do noci, aby ho mohli ochutnat. V té chvíli má burčák takovou tu téměř světlou až mírně nažloutlou barvu, je kalný, a ty chutě, ten cukr a alkohol jsou v tokovém vyrovnaném poměru, kdy burčák není ani moc sladký ani moc trpký, prostě tak akorát. Na správný burčák je nejlepší si zajít k vinaři, když probíhá právě tento proces, když burčák vaří. Když si burčák koupíte někde na tržnici, je tmavší barvy, spíš do hněda, pravděpodobně budete pít jabčák a ne burčák. Jestliže je tam u toho nějakej šikula, přidá vám tam trochu cukru, tak na SCDéčku je to nic moc.

Mimo to se v burčáku nachází docela zajímavé množství vitamínů a dalších látek, ale také jak Staník ve videu říkal, je tam i ten kysličník, což je právě ten důvod, proč to tak leze do hlavy. Když se ještě zastavím u kvašení, u kvašení glukózy, tak v burčáku je v přiměřených poměrech kyselinka a kvasinky, kvasinky jsou rodu sacharomices.
Myslím, že je dobré ještě připomenout, že i když budete mít burčák kvalitní, tak pokud se chcete uzdravit, tak by bylo dobré to s ním nepřehánět. Nebude vás tak bolet hlava a nepřecukrujete se, nerozmnožíte si kvasinky, zvlášť pokud máte kvasinkový problém, zkrátka, nepřeháněl bych to.

Jak říká Staňa, je to nebezpečná věc, je tam ten kysličník a jak podotkl, že ve chvíli, kdy těch burčáčků zavdáte víc, tak zpívá i ten kdo nikdy nezpíval a modlí sa i ten kdo sa nikdy nemodlil, takže bacha na to. Jako vždycky platí pravidlo „nejím ani nepiju co nevím jak vzniklo”, a u toho burčáku bych se toho určitě držel, ještě víc. Dá se skutečně velmi jednoduše koupit nějaký patok a dojdete nějaké úhony, zpomalíte si proces uzdravování než aby vám to pomohlo. Říkám schválně pomohlo, protože se říká, že kdo má nějaké zažívací potíže tak mu ten burčák může trošku pomoci. My ale na zažívací potíže praktikujeme spíš SCDéčko. Vím, že se někdy po burčáku může člověk dobře vyprázdnit, možná má někdo vlastní zkušenosti (na to vám ale postačí zvýšená dávka hořčíku), ale znovu říkám, užívejte burčák raději v mírném množství, aby jste si spíš nepřitížili než si udělali dobře.

 


Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty