Jak je to s těmi vejci? Často slyšíme, že jich na SCD používáme moc…
Je to tedy problém? Nebo je to jen mýtus?
Co o tom říká Dr. Ekberg?

KLIKNĚTE ZDE: pro příspěvek původní Dr. Ekberga

KLIKNĚTE ZDE: pro příspěvek o cholesterolu a CZ titulcích

PŘEPIS VIDEA ZDE
Zdravím vás přátelé, tady je Radek a dnes mám pro vás slíbený příspěvek o vejcích, potažmo zase trošku o cholesterolu, o kterém jsme mluvili před nějakým časem a o kterém video najdete v našem blogu, případně na našem youtube kanále. Dnes máme takové zajímavé téma, protože vejce vás samozřejmě zajímají, neboť při přechodu na SCD je to prakticky jediná ingredience, která nám pomáhá, aby naše těsto lepilo. Když chceme udělat nějaký chléb nebo nějakou nějak něco sladkého, nějaké sladké pečivo. A často se nás ptáte, jestli to nevadí, když sníte tolik vajec a že jich používáme strašně moc. No a já využívám na tomto místě příležitosti, které mi poskytl opět Dr. Ekberg na svém kanále, kde zveřejnil velmi zajímavé informace. Odkaz na originální video vám dám samozřejmě zase tady pod to, abyste se mohli podívat na podrobnější informace, protože já jsem pro vás připravil v podstatě takový výtah. Takové zjednodušení tohoto videa, abyste se nemuseli tolik bát toho strašáka cholesterolového, kterého vlastně mnozí mnozí odborníci vyrobili právě z vajec. Pojďme na to.

Takže, přebral jsem, řekněme ten název původního videa. Co se stane? Když budete jíst pět vajec denně po dobu třiceti dní. Nic. Nic zvláštního. Naopak. Můžete si dokonce pomoci. Pojďme se na to podívat. Takže co je docela rozhodující právě při té konzumaci vajec, tak je jejich kvalita. Protože ty slepice, které nám poskytují tuto úžasnou potravinu, tak jsou chovány různým způsobem. Když se budete divit, že se dívám trošku bokem chvílemi, tak je to protože mám poznámky. Je toho trošku víc, tak abych na něco nezapomněl. Takže slepice se chovají buď v kleci bez klece, ve volném chovu, mohou se pást venku, nebo záleží také na tom, čím jsou krmeny, jestli organickým nebo nebo ne organickým krmivem. Potom jsou vejce certifikované nebo ne certifikované. No a pasterizované to znamená, že jsou ta vejce, než se dají dostat do distribuce lehce zahřátá, samozřejmě aby se neuvařila, ale lehce zahřátá teplou vodou, umytá, aby se vlastně zničily nějaké ty zárodky salmonely apod. a. Je v tom velký rozdíl. Samozřejmě nejlepší je vždycky, když máme ta domácí vajíčka od slepiček, které se někde volně pasou a požírají. Ty brouky a travičku si sem tam dají prostě to, co na co mají chuť. A samozřejmě záleží také na tom, čím jsou krmeny. Takže nejlepší možnost je volně se pasoucích slepiček, které jsou navíc krmeny organickým krmivem. Samozřejmě všichni k tomu těmto vejcím nemáme přístup, ale to není úplně tak ztraceno, jak se zmíním později.

Potom takovým ukazatelem, na který jsme si už asi všichni zvykli. Před nějakým časem si vzpomínám, že. Že se to tak jako hodně tradovalo mezi lidmi, tak je barva žloutku, protože pokud je takový bílý, nevýrazný, tak i ta vejce mají tak, neboť ten žloutek má takovou nevýraznou chuť. A samozřejmě podle toho se poznávala vejce, která byla, která vznikla právě nebo která jsou od těch slepiček, které jsou v klecích anebo jsou někde zavřeny. Protože ani ten volný chov ještě neznamená, že ty slepičky jsou na tom bůhvíjak dobře, protože jsou pořád v té hale a nemají tam sice klece, ale pořád jakoby jsou prostě v obrovském množství v jedné hale. A ten volný chov spočívá v tom, že tedy nemají tu klec a že tam mají takové okno někde, kde mají možnost snad vystrčit hlavu prostě na denní světlo. Ale většina z nich to za celý život neudělá a v podstatě v tom není až tak velký rozdíl. Co se týče toho žloutku, tak samozřejmě podle toho se to dá poznat nebo spíš dalo poznat, protože zas na druhé straně, když se zjistilo, že lidé tady to takhle nějak hodnotí, tak samozřejmě zas nějaký chytrák vymyslel, jak to udělat, aby se ty lidi podvedli. Opět to znamená, že se začala používat syntetická barva, která se přidávala do toho anorganického krmiva, aby prostě ten žloutek zežloutnul. Takže to už taky není moc velká pomoc a tím pádem je potřeba, abychom se na SCDčku už to znáte samozřejmě, abychom se postarali o to, abychom věděli, jak naše jídlo vzniklo a tím pádem do toho řadíme i to, odkud máme ty vejce. Takže pokud máte sebemenší možnost pořídit si vajíčka někde jinde než v tom supermarketu s tím označením klecového chovu, tak to udělejte samozřejmě. Ale jak jsem už před chvilkou řekl, nic není ztraceno. Co získáváme z vajec nebo také co získáme z pěti vajec denně? Abych byl přesnější, budeme se teď bavit o mikroživinách. A pokud jsou to průmyslová vejce, tak dávejte pozor. Z pěti vajec za den získáme 30 procent DHA, což je mastná kyselina, esenciální mastná kyselina, která je potřeba pro mozek 30 % denní potřeby vitamínu D, čtyřicet procent vápníku, dvacet procent železa, čtyřicet procent vitaminu A, dvacet procent vitaminu E.

Teď jsem si to špatně poznamenal. Bude to asi. Bude to asi Ečko. Ano, vitamin E. 75 procent vitamín B2, čtyřicet niacin, třicet procent B6, třicet procent B9, sto procent B12 z pěti vajec za den, sto šedesát pět procent biotinu, to je ta B7, kterou o které se čas od času s některými z vás bavíme. Protože při přechodu při větší změně výživy může toho vitamínu být nedostatek, protože ho tvoří převážně bakterie střevní a pokud se tam vyskytují, tak je všechno v pořádku. A pokud se přestanou vyskytovat díky právě třeba té změně, sníží se jejich počet, tak může být nedostatek a ovlivňuje to periferie, vlasy, nehty. Ale samozřejmě dá se dodávat a pokud nechcete dodávat a pokud ho nechcete dodávat chemicky, tak právě vejce jsou jedním z nejlepších zdrojů, takže pět vajec pokryje 165 procent denní potřeby toho biotinu. Pak je tam třicet procent B5, čtyřicet procent fosforu, sto procent jodinu, dvacet procent zinku, sto padesát procent selenu, sto padesát procent cholinu. Tělo netvoří většinou nedostatek a je to velmi důležitá součást velmi důležitá mikroživina, protože jak si řekneme později, ten cholin tělo používá hlavně pro mozek. A na rozdíl. Takže řekněme, že je to celkem solidní solidní množství mikroživin a i minerálů, které tady neuvádím, které můžete získat i z těch průmyslově vyrobených vajec. Teď si představte, že když budete mít ty kvalitní vejce a od pasených slepiček vyživovaných organickou výživou, tak toto množství těch vitamínů, stopových prvků a minerálů, tak se může z dvoj až ze šesti násobit u všech těch prvků vitamínů rozpustných v tucích a šestinásobek toho, co jsem vlastně před chvilkou vyjmenoval. To jsou mikro živiny. Teď se podívejme ještě na makroživiny, protože se dostávám postupně i k tomu cholesterolu, který nás bude zajímat.

Co se týká makroživin, tak získáte 350 kalorií, kilo, kilo kalorií. Není to moc? Samozřejmě je to nějakých 17 procent toho, co jakoby řekněme podle nějakých tabulek potřebujeme získat, Ale v tomto poměrně nízké množství získáte obrovské množství živin. Je tam pětadvacet gramů tuku, což je třicet procent denní potřeby. Sedm a půl gramu nasycených tuků. Potom je tam devět set dvacet pět miligramů cholesterolu. To je právě ta položka, o které se budeme ještě bavit, což je tři sta deset procent denní spotřeby podle nějakých tabulek 62 procent na jedno vejce z celkového povoleného příjmu, protože celkový povolený příjem se pohybuje. Někde by měl být, by měl být pod tři sta miligramů. Ale jak říkám, je to trošku všechno jinak. Potom je tam 30 gramů bílkovin, což je 60 procent naší denní potřeby, ale mnohem kvalitnějších, než které můžeme získat z čehokoliv jiného. Dr. Ekberg ovšem pardon, ovšem za předpokladu, že sníme celé vejce, nikoliv pouze bílek. A je to trošku mýtus, že vlastně hlavně ten bílek je bílkovina, ale není to pravda, protože nebo je to pravda? Samozřejmě, že je to bílkovina, ale pokud jíme pouze ten bílek, tak ta využitelnost té bílkoviny z těch třiceti gramů pro naše tělo, pro tvorbu látek, ze kterých stavíme třeba svalové buňky a další věci, tak je pouze pět gramů. Zbytek uložíme nebo zbytek použijeme jako energii, kterou když nespotřebujeme, tak samozřejmě zase uložíme. To znamená, že zásadní je jíst celá vejce, žloutek i bílek, abychom dokázali využít víc. A v tom případě ze třiceti gramů jsme schopni jít na půl na půl. To znamená 15 gramů využít pro stavbu pro vytvoření materiálu stavebního a 15 gramů využijeme jako energii.

Jak říkám, dr. Ekberg to tam rozebírá podrobněji, porovnává to s masem, sojovou bílkovinou a dalšími. Takže určitě stojí za to se na to videjko kouknout. A my budeme pokračovat dál. K tomu cholesterolu. Takže tři sta deset procent denní potřeby, kterou někdo určil z nějakého důvodu. Jenomže to je řekněme nějaká hranice, která vychází z nějakých vědeckých poznatků. A víme, že s tou vědou dneska je trošku i potíž. A těch devět nebo těch pět vajec v podstatě znamená těch devět set dvacet pět gramů nebo miligramů cholesterolu. Jenomže to, že nám to škodí, je v podstatě nesmysl. Vysvětlím dál. Tělo totiž samo tvoří a spotřebuje mezi tisícem a třemi tisíci miligramů za den. A pokud tedy ho sníme méně toho cholesterolu, tak tělo ho vytvoří více. A obráceně. Jestliže sníme těch pět vajec, tak tělo prostě vytvoří o to méně cholesterolu, které který potřebuje a tělo nevytvoří víc toho, cholesterolu, jen když nemůže. To znamená, pokud nefungují játra, nebo pokud třeba bereme statiny, které blokují právě tu tvorbu toho cholesterolu. Ovšem není to dobře, protože cholesterol je v podstatě stavební látka, je potřeba při spoustě věcí v našem těle, při opravách různých v podstatě každá buňka. Našeho těla tvoří cholesterol a potřebuje cholesterol. Takže je to takový mýtus, že se dokonce došlo až k tomu, že ta hranice toho cholesterolu, což který jako je ještě dobře, tak se neustále snižuje. Ten důvod samozřejmě si můžete dosadit sami. Je potřeba. Ten cholesterol pro nervovou tkáň je potřeba pro membránu buněk a je to i prekurzor hormonů. A kromě toho je to prekurzorem, tedy materiálem, ze kterého se vyrábí ty hormony v těle a je prekurzor i pro vitamín D a pro žluč. Bez žluči zase nemůžeme trávit a jsme zase v průšvihu. Takže jako považovat cholesterol za za něco, co je špatně v tom těle, primárně tak, jak je nám to vlastně jakože podsouváno, není dobrý nápad.

Navíc, budeme se můžeme se bavit ještě o nasycených tucích, protože to je těch sedm a půl gramu, jak jsem o tom mluvil. S tím bývá taky problém. Tím jsme taky strašení. Vlastně že v souvislosti s tím cholesterolem a s těmi tuky, že se ten cholesterol zase zvyšuje a že nám potom hrozí problémy se srdcem, což taky takto nefunguje. Alespoň podle doktora Ekberga, protože se věří, že tyto tuky zvyšují celkový cholesterol a ten cholesterol označený LDL, což jsou ty menší molekuly a je to pravda a není to pravda. Samozřejmě opravdu diskutabilní je záležitost, že zvyšují nebo způsobují ty nemoci srdce, pokud tedy dodáme vejce. Do naší stravy 5 vajec za den. Tak dojde k několika jevům vlastně zasytíte se, spokojíte se, snížíte glukózu A1C, což je ukazatel pro několik věcí, mimo jiné pro cukrovku druhého typu. Sníží se triglyceridy a zvýší se LDL. Ovšem ne ty malé, ty poškozené molekuly, jak jsme se bavili v tom předešlém videu o cholesterolu, ale ty nadýchané. A právě proto doporučuju to minulé video o cholesterolu a zvýší se HDL. Takže to je důležité rozlišovat. Nejenom, že se zvýší celkově cholesterol a že to je špatně a že se z toho vyvinou choroby srdce, ale takto to proběhne. Sníží se glukóza, sníží se A1C. Sníží se triglyceridy, zvýší se ten nadýchaný LDL cholesterol a zvýší se HDL cholesterol. Takže nezáleží na celkovém cholesterolu. Když se ostatní faktory zlepší. Proto je asi chybné tvrdit, že prostě vejce mají vliv na nemoci srdce, na zvýšení cholesterolu a tím pádem na nemoci srdce. Pět vajec denně pro mozek je v podstatě dar, protože mastné kyseliny, které jsou obsaženy EPA a je jich tam zhruba 100, 106 miligramů a DHA 600 miligramů.

Je prokázáno, že DHA v této formě v podstatě zklidňuje. Působí jako antidepresivum, ale na rozdíl od chemikálií nepůsobí takovým tím utlumovacím způsobem. Když si vezmete antidepresiva, tak vás to celkově utlumí, ale naopak tady působí posílením funkce toho mozku oproti té chemii. A potom dodáme vlastně tělu cholin, což je zase prekurzor acetylcholinu, který potřebujeme proto, abychom se mohli lépe soustředit, učit, aby fungovala neuro plasticita mozku, což znamená to je ta obnova těch spojení nebo vytváření nových spojení. A funguje tam i podpora REM spánku, což je takový ten hluboký spánek, který naše tělo potřebuje. Prostě aby mohlo regenerovat a opravovat spoustu věcí, které my jsme naším neuváženým chováním poškodili. Takže cholin jako prekurzor acetylcholinu fungující na soustředění, učení, neuro plasticitu a podporuje ten hluboký spánek, který potřebujeme k regeneraci. No a mám tady ještě poslední položku, která je zajímavá. Jak říkám, Dr. Ekberg tam toho popisuje víc. Proto vřele doporučuju ještě jednou to video. A nezapomeňte, že i když je v angličtině, tak se u něho dají zapnout české titulky automatické, které jsou ve velmi dobré kvalitě, ale nejde to na telefonu. Jde to pouze na tabletu nebo na počítači. V tom předešlém videu o cholesterolu máte i malé video s návodem, jak si ty titulky zapnout. Takže jestli budete chtít vidět něco od dr. Ekberga, koukněte se na video o cholesterolu a tam je i ten návod. Takže poslední věc, která je značně ovlivněná, je homocystein. Homocysteinu jste možná mnozí slyšeli. Propagoval ho nebo nebo a hodně o této věci hovořil doktor Erben, který už bohužel není mezi námi. A je to skutečně ukazatel, který který nám může hodně napovědět. Dá se vytestovat celkem za rozumnou cenu v jakékoliv laboratoři a na jeho úpravu se doporučuje kombinace tří vitamínů B, B6, B9 a B12, které jsou opět hojně zastoupeny právě v těch vejcích. Takže vejce nám nemohou škodit prakticky. Pokud máme kvalitní vejce, i pokud máme ta průmyslová, mohou nám prakticky jenom prospět. A abych zmínil ještě jednu drobnost z videa dr. Ekberga. Jakým způsobem si vejce upravit, aby to bylo co nejlepší pro nás z hlediska právě získání těch živin? Je to naše volské oko, je potřeba ho rozklepnout na lžičce másla na pánvi, lehce s ním pohnout, aby se ten bílek pěkně chytil a žloutek by neměl být úplně uvařen. Měl by být ještě takový takový pohyblivý, trošku naměkko a na malém ohni naopak takové ty, co dostáváme třeba na hotelu k snídani. Takové ty tekutý míchaná, taková ta míchaná vejce, kde je to úplně gumové, že když tam vám spadne třeba cherry rajčátko, tak se odrazí a kutálí se po stole, to není úplně ono.

A jsou ty živiny nebo spousta těch živin samozřejmě tím teplem zanikne. Takže úplně ideální po ránu udělat si to volské oko. Pokud byste se chtěli pustit do konzumace vajec a chtěli byste vyzkoušet ty benefity, aby právě nedošlo k likvidaci, tedy těch všech živin a vitamínů, které ty vejce přináší, bude mě velice zajímat vaše reakce. Samozřejmě budu rád, když mě napíšete o vašich zkušenostech nebo o tom, co si myslíte, že jste ode mě právě slyšeli nebo od potažmo od dr. Ekberga. Protože osobně jsem s vejci nikdy žádnou špatnou zkušenost neudělal, nepotkala mě ani nějaká salmonela nebo něco podobného. Samozřejmě je potřeba si dát pozor. Nedostatečně uvařené nebo nedostatečně zpracované vejce mohou způsobit nějaký problém. Určitě mezi námi existují i lidé, kteří mají problém druhů a nebo kteří mají vlastně problém v alergii na vejce. Tak to chci říct, je to možné, protože i dr. Ekberg to tam zmiňuje, že vakcíny jsou často vyráběny právě za pomocí vajec, vaječné bílkoviny a dalších součástí. A pokud se dostane takováto látka do těla přímo tím vpichem, tak může vzniknout alergická reakce a může si ten člověk odnést tu alergii v podstatě na celý život. Pokud se nepřidá do  SCDčka a neposílí svou energetickou rezervu. Takže ano, někteří lidé mohou mít problém s tou alergií na vejce. Ale jak říkám, všechno se dá vyřešit. Nebojte se otestovat větší množství vajec. Vy, co přicházíte na SCDčko, máte z toho trošku strach. Nemějte obavy, protože máme to i vyzkoušené na sobě. Jednu dobu jsme začínali v podstatě každý den a opravdu omeletou nebo právě tím volským okem.

Těch vajec jsme jedli hodně, jedli jsme jich víc a nepamatuju si, že bychom s tím měli nějaký problém. Zásadní, že by se něco něco opravdu nějak výrazně změnilo. Naopak. Myslím si, že právě jsme a získali spoustu benefitů, spoustu vitamínů a spoustu látek, které potřebujeme každý den. Přátelé, nebudu to už natahovat. To je ode mě zhruba takový výtah z toho příspěvku dr. Ekberga. Jak říkám, kdo budete chtít znát podrobnosti, ještě tam rozebírá právě ten rozdíl mezi těmi bílkovinami. A další ještě věci se tam objevují v jeho videu, která jsem, které jsem zde nezmínil. Koukněte na to. Zapněte si češtinu České titulky. Kdo nevíte jak, podívejte se na naše video tady na blogu nebo nebo tady na nebo na kanále youtube. Tam to vlastně nenajdete. Jo, taky to tam je, pardon. Podívejte se buď na kanály odtud nebo na naše stránky do blogu. Prostě na krátké videjko, jak si ty titulky zapnout. Připomínám, že to bohužel nefunguje na mobilu nebo mě se to alespoň nepodařilo rozfungovat. Takže tablet nebo počítač a podívejte se na ty informace, stojí to za to. Není to od Dr. Ekberga, ještě všechno ještě bude. Ještě budu připravovat jeden příspěvek, který je o játrech, o možnosti čištění jater z pohledu právě zase dr. Ekberga. Takže budeme mít takovou trilogií cholesterol, vejce a játra. Bude to snad příští týden o těch játrech. Pokud bych to nestíhal, připravím to na další na další neděli a tím se s vámi, přátelé loučím. Nebojte se vajec v mlsejte i vajíčka nebo je používejte pro výrobu laskomin pro. Pro vytváření laskomin z SCDčka. No a mlsejte a buďte zdrávi!

Všechna práva vyhrazena. Žádná fotografie, text, ani část textu tohoto příspěvku nesmí být kopírována nebo komerčně využívána bez písemného souhlasu administrátorů Marky SCD recepty

fb-share-icon
Tweet
fb-share-icon
Vydal(a) S 17 komenáři